Aby se účastníci MS ve fotbale v Rusku cítili dobře a měli příjmený pobyt a pocit blahobytu, čekají na ně nově opravené silnice, vodovody i kanalizace, rekonstrukce bytového fondu, nové haly letišť i hotely. Nechyběla ani investice 180 miliard rublů (63,5 miliardy korun) na opravy a stavbu stadionů. „Tyto náklady jsou sice skutečně hodně vysoké, ale opodstatněné a mají trvalý význam,“ říká ruský ministr ekonomického rozvoje Maxim Oreškin.

Jenže kritici drahých sportovních akcí, jako byla například nejdražší zimní olympiáda v historii v ruském Soči či současný světový šampionát, předpovídají obřím stadionům spíše chmurnou budoucnost. Tribuny pro desetitisíce fanoušků nebudou podle nich zaplněny a to pravděpodobně ani během méně významných utkání MS.

Průběh samotného šampionátu a vysoké investice kolem něj však nepřinesou samotnému státu a běžným podnikatelům velký zisk. Lidové noviny uvedly, že prodej vysílacích práv a boom reklamy mají jen jednorázový efekt.

Turistický byznys může dokonce kvůli fanouškům strádat. Ne všem cestovatelům je fotbalové veselí po chuti, a tak raději do Ruska letos nepojedou. Faktem zůstává, že samotní fanoušci se zajímají mnohem více o fotbal a pivo než o památky a galerie. Krátkodobé, často jednodenní pobyty nepatří mezi ty, které mají hoteliéři po celém světě v oblibě.

Jestliže ruští miliardáři jsou zatím s průběhem mistrovství světa bez ohledu na výsledky ruské sborné spokojeni, ruští občané v den zahájení navzdory ujištěním, že šampionát přinese zemi jenom ekonomický užitek, dostali studenou sprchu. Vláda oznámila zvýšení věku odchodu do důchodu, což podle neúprosné statistiky o průměrném věku dožití Rusů znamená, že se ho většina nedočká: ruští muži budou mít na penzi nárok od 65, ženy od 63 let.

Například Miliardář Gennadij Timčenko prý získal kontrakty na rekonstrukci stadionů v Nižním Novgorodu a Volgogradu. Samozřejmě nic neplatil z vlastních úspor, ale ministerstvo sportu mu za jeden stadion zaplatilo 16 a za druhý 17 miliard rublů. Další známý ruský miliardář z „blacklistu“ Viktor Vekselberg postavil pro MS nové letiště v Rostově na Donu za 19 miliard rublů. Investorem byla státní Gazprombank. Vekselberg šikovně využil sportovní události a štědrosti státu a zrekonstruoval i svá vlastní letiště v Jekatěrinburgu, Nižním Novgorodu a Samaře, píší LN.

Další přítel Kremlu Oleg Děripaska dostal zakázku na stavbu třetí letové dráhy na moskevském letišti Šeremetěvo a na vybudování sportovní arény v Petrohradě. Dráhu do včerejšího zahájení nepředal, stadion stavěl celých deset let a šestkrát překročil původní rozpočet. Nakonec sportoviště přišlo na více než 40 miliard rublů. Arkadij Rottenberg získal zase lukrativní zakázku na stavbu velké části automobilové trasy Moskva–Petrohrad.