Evropský parlament prostřednictvím rezoluce mimo jiné vyžaduje po členských státech zajištění bezpečných a legálních cest pro přistěhovalce, uprchlíky a žadatele o azyl, kteří chtějí vstoupit do EU. Nebo aby čelily diskriminaci proti lidem afrického původu na trhu s bydlením. Členské státy mají dle europoslanců uznat, že lidé afrického původu jsou obzvláště vystaveni rasismu, diskriminaci a xenofobii a že mají nárok i na pozitivní opatření na propagaci.

Pro toto usnesení hlasovalo v Evropském parlamentu 535 poslanců, zatímco proti, či těch, kteří se zdrželi, bylo jen 124. Z českých europoslanců podpořili usnesení o základních právech lidí afrického původu v Evropě všichni s výjimkou Jiřího Payna ze Svobodných a dvou reprezentantů ODS Jana Zahradila a Evžena Tošenovského.

Čtenář Parlamentních listů František Černoch se tak obrátil na některé české europoslance, kteří hlasovali pro toto usnesení o základních právech lidí afrického původu v Evropě. „Proč jste 26. března hlasovala pro rezoluci o afrofobii. Proč chcete realizovat Kalergiho vize?“ položil europoslankyni Konečné otázku František Černoch.

„Nechci,“ zdůraznila hned na úvod své odpovědi jasně Konečná a dodala, že se jedná o usnesení, které je směřováno do zemí západní Evropy, kde dochází ke konfliktům s výrazným rasovým podtextem. Dodává, že napjatá situace v západní Evropě vznikla v důsledku imperiální koloniální politiky vykořisťování afrických (i asijských) zemí a v poslední době i neuvážené migrační politiky.

Obojí podle jejích slov způsobilo, že v západní Evropě vznikla poměrně velká komunita občanů afrického původu, kterou však některé státy nebyly schopny a ochotny integrovat. „Vzniká tak nebezpečné napětí a hrozí eskalace násilí,“ zdůraznila.

Přislíbila zároveň, že toto usnesení nebude mít žádný dopad na českou legislativu. „Jedná se o politické prohlášení směrem k zemím s výraznými neintegrovanými skupinami občanů afrického původu, což Česká republika není,“ upřesnila s tím, že europoslanci za KSČM od samého počátku velmi silně vystupovali proti kvótám a trvali na tom, aby se migrační problém řešil primárně tam, kde vzniká.

„Opravdu není třeba na základě jednoho politického prohlášení vytvářet paniku a pocit ohrožení, pro které není naprosto žádné opodstatnění. Nevytvářejme problémy, kde nejsou. V České republice nejsou, ale například ve Francii jsou velmi významné,“ vybídla tazatele.

• Původní zdroj ZDE

Máme si podle jejích slov zvykat na to, že ne všechny usnesení Evropského parlamentu se týkají všech zemí EU, historický vývoj byl v zemích Evropy různý. „Já prostě odmítám, aby kvůli neschopnosti např. francouzských úřadů zajistit všem svým občanům důstojný život, docházelo k nárůstu kriminality a terorismu, které může v konečném důsledku ohrozit i nevinné české občany,“ poznamenala Konečná.

Připouští, že ti, co páchají trestné činy, mají samozřejmě stát před soudy a být souzeni podle práva. Nad zákonem nesmí být nikdo. „Jsem však bytostně přesvědčena, že EU musí být neochvějná a navracet do země původu ty, kteří se neztotožňují s našimi hodnotami,“ napsala s tím, že bojují za české zájmy a nikdy neuhnou z názoru, že pouze členské státy mají mít na starost otázku migrace. „Společně můžeme v EU řešit obranu hranic,“ věří Konečná.