Spolupracovníci Nory Fridrichové vyrazili do ulic a ptali se mladých lidí, co vlastně vědí o sametové revoluci. Jedna z oslovených slečen z učiliště v Plzni si byla jistá, že revoluce začala 17. listopadu, ale nad rokem již váhala. Oslovení vysokoškoláci věděli, že pochod tehdejších studentů začal na Albertově, že se cinkalo klíči a že nejvýraznější postavou byl Václav Havel, který na počátku stál v čele Občanského fóra.

Věděli to aspoň někteří.

Z úst mladých lidí totiž také zaznívalo, že sametová revoluce začala upálením a že jeho hrdinou byl Klement Gottwald.

A když se mladého muže před univerzitou v Hradci Králové zeptali, jak se jmenovala strana, která nad námi vláda více než čtyřicet let, bez zaváhání odpověděl, že KSČM. Další studentka z Brna bez uzardění odpověděla, že totalitní strana se jmenovala Občanská demokratická strana. Do třetice všeho zlého se spolupracovníci Nory Fridrichové ptali před učilištěm v Praze a od jedné studentky slyšeli, že nám tu 40 let vládla OSN.

„Dnes večer? Já si dala 168. Tak teda vážení stávkující kantoři. Dějepisáři. Lomikar vám šel, ale natlouct do těch děcek moderní dějiny? To byla taková katastrofa, jak kdybyjste se šli poptat do Sherwoodu před Wilsoňák na znalosti. Maturanti. A ještě jim zrušte matematiku. Logika vyhulená z hlavy. Dost smutný. Ještě, že maj aspoň některý děcka příčetný rodiče,“ napsala publicistka Kateřina Dostálová.

Bývalý ředitel Českého rozhlasu – Vltava Petr Fischer dal nepokrytě najevo, že podobné ankety mu lezou krkem. Už proto, že na nevalných znalostech studentů nevidí nic výjimečného.

„Upřímně mi už lezou na nervy ty TV ankety mezi středoškoláky, kteří nevědí nic nebo velmi málo o listopadu 89. Co je na tom výjimečného a zvláštního? Věděli středoškoláci 30 let po roce 1945, kdo podepsal dohody v Jaltě nebo který generál osvobodil Prahu? Kdo třeba mluvil v Brně a chtěl vylikvidovat zvrhlou německou otázku?“ zeptal se Fischer na sociální síti Facebook.

Nevidí nic zvláštního na tom, že mladá generace žije dneškem, případně budoucností.