Ortman tvrdí, že mimořádné situace vyžadují mimořádné prostředky. „Nemám rád debaty, že je narušována svoboda lidí. Svoboda nikdy není absolutní, svoboda je poznaná nutnost, jak řekl Spinoza (Baruch, nizozemský filozof, pozn. red.). Tváří v tvář pandemii se vlády snaží bojovat, a stejně tak to dělá i ta naše,“ domnívá se.

Kromě toho je přesvědčen, že kontroly zákazníků či návštěvníků, zda jsou očkování, má zdravotní přínos. „Ve Francii jsem neviděl žádné restaurační zařízení, kde by potvrzení nevyžadovali, dokonce i do botanické zahrady jsem se musel prokázat, jinak vás tam nepustí. Nikdo s vámi o tom nediskutuje a tady se vedou nekonečné debaty, zda je to správně,“ řekl advokát Ortman. Opatření prý chápe i přesto, že Ústavní soud označil informaci o očkování za citlivou informaci. Ani soud totiž podle něj není bezomylný. V této souvislosti připomněl kauzu Roberta Tempela (po dvaceti letech ve vězení byl zproštěn viny z dvojnásobné vraždy, pozn. red.), kdy Ústavní soud zrušil dvě svá předchozí rozhodnutí. Dostal doživotí a nakonec ho propustili jako nevinného. To byla blamáž u Ústavního soudu, byl bych s právním purismem opatrný,“ varoval Ortman.

Právnická džungle

Rovněž upozornil, že vláda se snaží reagovat na aktuální koronavirovou situaci, což není jednoduché. „Může mi někdo říci, jak se má postupovat? Jak by se mělo postupovat jinak? Nemělo by to hlavu ani patu, pak bychom byli ostrůvkem celé Evropy. Jsme členy Evropské unie, to se tady zblázníme a nebudeme kontrolovat nic? Kde budeme, když se to nebude dělat?“ ptal se právník, který také odmítá zastupovat kohokoliv, kdo žádá po státu odškodné kvůli opatřením nebo žaluje přímo jejich legálnost. Pro ParlamentníListy.cz to řekl zhruba před rokem a slovo prý drží dosud.  

Advokátů, kteří se podobnými věcmi zabývají, je dostatek. „Jsou právníci, kteří dělají státní zástupce, advokáty a soudce. Je normální, že každá strana u soudu má své zastoupení. Není to moje parketa a je mi to protivné. Mám právo si vybrat, koho chci zastupovat,“ uvedl. Redakce se ho proto ptala, kde tedy nalézt rovnováhu mezi vládními opatřeními a rozhodnutím soudu, která je ruší. Komu by tedy Češi měli věřit? „To je právnická džungle. Jestliže Nejvyšší správní soud zruší opatření přijatá vládou, tak to musí vzbuzovat deziluzi u občana a svědčí to o nekvalitní práci legislativních oborů na ministerstvu. Jde o špatná legislativní opatření, možná jsou přijímány ve spěchu. Jestliže umírají desítky lidí denně, ani se nedivím Ministerstvu zdravotnictví, že spěchá. Tak si to vysvětluji. Pod tlakem a časovým presem se udělá chyba, kdežto soud má měsíce na to, aby rozhodl, a není pod žádným tlakem.“

Soudní rozhodnutí svědčí o nekvalitní přípravě

Na námitku redakce, že koronavirus trvá už dva roky, takže vláda měla dostatek času připravit potřebnou legislativu, za což čelí také kritice, odvětil, že vláda a Ministerstvo zdravotnictví nese odpovědnost za opatření zrušené soudy. „A svědčí o nekvalitní přípravě zákonů. Na druhé straně, kdyby nebyla opatření, vlny nákazy by se neztlumily a byli bychom na tom stejně jako na Slovensku nebo v Polsku. Vláda v zájmu zdraví obyvatel musí opatření přijímat. Chybuje v legislativním postupu, ale opatření musela přijmout. Ústavní soud Německa řekl, že přijatá opatření byla v zájmu ochrany zdraví občanů a dál nic zkoumat nebudou. A já tvrdím, že až se i naše právnická veřejnost seznámí s tímto rozhodnutím… pak uvidíme, jak se zachovají naše právnické špičky. Nejde o to, zda je někde v zákoně tečka nebo čárka,“ shrnul Jaroslav Ortman.