Ruská agentura TASS citovala mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, jenž pro novináře Pavla Zarubina mínil, že by tento krok Trumpovy administrativy měl přimět Kyjev k jednání. „Většina dodávek vojenského materiálu pochází ze Spojených států. Všechna zpravodajská data, hlavně satelitní zpravodajská data atd., vše v podstatě pochází ze Spojených států,“ shrnul Peskov s tím, že „pokud je tomu skutečně tak a pokud budou tyto dodávky pozastaveny nebo zastaveny“, pak Ukrajina podle jeho mínění „přijde ze všeho nejvíce o munici, veškeré vybavení a veškeré zpravodajské informace“.

„Aniž bychom se oddávali přehnanému optimismu, lze skromně doufat, že to může povzbudit kyjevský režim, aby se přiklonil k pokusům vyřešit situaci mírovými prostředky,“ doplnil mluvčí Kremlu.

Ruský pohled na současnou situaci pomáhá dobarvit také názor komentátora TASS Andreje Nizamutdinova, v němž zaznívá, že americký prezident Donald Trump krokem „ukázal, že to myslí s co nejrychlejším ukončením konfliktu kolem Ukrajiny vážně, a je dokonce připraven za tímto účelem zahájit operaci k vynucení míru“. „Hlavní rozdíl mezi jeho záměry a kroky předchozí administrativy vedené demokratem Joem Bidenem je v tom, že nebude nucena Moskva, ale Kyjev. Přesněji šéf kyjevského režimu Volodymyr Zelenskyj,“ myslí si.

Není podle něj pochyb o tom, že pozastavení vojenských dodávek „bylo přímým důsledkem hádky, ke které došlo před pár dny při jednání v Oválné pracovně“. Nizamutdinov cituje například slova amerického poradce pro národní bezpečnost Mika Waltze před schůzkou Bílému domu o tom, že podle tohoto ruského pohledu jde o jakési „výchovné opatření“ pro Zelenského od Trumpa, které jej má urychlit při rozhodování, zda se navrátí k jednacímu stolu, a v Moskvě si též všímají, že pokud se americké dodávky neobnoví, nastanou pro Ukrajinu vážné problémy u protivzdušné obrany, „protože jeho základ tvořily zbraně americké výroby a také dělostřelecké granáty“.

Nizamutdinov míní, že Evropa Ukrajině „nepomůže“, přestože po setkání v Londýně padala velmi obsáhlá prohlášení o neutichající podpoře. „Ano, vedení řady zemí ve společenství a Evropská unie jako celek skutečně usiluje o prodloužení konfliktu a nehodlá opustit myšlenku uštědřit Rusku strategickou porážku, ale to je právě ten případ, kdy se touhy neshodují s možnostmi. Za prvé, podle všeobecného mínění evropských expertů EU v současnosti prostě není schopna najít finanční zdroje a rychle realizovat program přezbrojení. Za druhé, mezi zeměmi Evropské unie neexistuje jednota. Plán na vyslání vojáků na Ukrajinu odmítla podpořit například italská premiérka Giorgia Meloniová, která se zúčastnila londýnských shromáždění se Zelenským. A maďarský premiér Viktor Orbán zablokoval diskuse o novém balíčku vojenské pomoci Kyjevu ve výši 20 miliard eur, nemluvě o přidělení stovek miliard, což se pro řadu zemí EU rovná ekonomické sebevraždě,“ vnímá Nizamutdinov nesourodost starého kontinentu v otázce míry podpory pro Ruskem napadenou Ukrajinu.

Od Evropanů má podle ruského komentátora Zelenskému přijít namísto podpory sdělení, aby se Trumpovi omluvil a souhlasil s americkými požadavky. „Nebo alespoň předstíral souhlas.“