Prezident Trump oznámil pozastavení americké pomoci Ukrajině. Položím na úvod otázku, která se od úterního rána valí celým českým internetem: A co má teď dělat Ukrajina?
To není otázka na Ukrajinu, ale na Evropu. Na tu „koalici ochotných“, jak se nazvali. Ta určitě má nějaké plány a záměry, co dělat. I když Jan Lipavský v nějakém rozhovoru řekl, že vlastně není příliš jasné, co to ta „koalice ochotných“ znamená a co bude ta ochota obnášet.
Takže Ukrajina se to podstatné dozví ve čtvrtek na tom „unijním“ summitu vedeném Ursulou von der Leyenovou.
Samozřejmě že teď může přemýšlet, jak rychle nahradit to, o co Trumpovým rozhodnutím přijde, ale tam těch možností moc není.
Dobře, co tedy podle vás teď v řádu dní podnikne Evropa, když neustále mluví o tom, že musí rychle konat?
No, mluvit bude určitě více než konat. To její politici umějí nejlépe. Ke skutečné aktivitě jsem nezaznamenal příliš velkou ochotu.
Cítíte od Ukrajinců dostatečnou vděčnost za pomoc, kterou dostali?Anketa
Nebo opatření proti Rusku, která reálně poškodila evropskou ekonomiku včetně zbrojního průmyslu, na který se teď všichni ohlížejí. Bylo by to na dlouho.
Ale řekněme si, že to Trumpovo pozastavení pomoci byl poměrně malý zákrok, v jednotkách miliard dolarů, což je v tom celku nepatrná část. Ono to asi mělo být spíš jako varování.
Jaký podle vás bude další osud té obchodní dohody, která v pátek už byla připravená k podpisu, ale nakonec z něj sešlo?
Těžko říci. Ona je otázka, zda ta dohoda vůbec byla myšlena vážně. A to z obou stran. Na ukrajinské straně byly pochybnosti, zda prezident vůbec má pravomoc něco takového podepsat, u Trumpa je zase otázka, zda to vůbec myslel vážně.
Vycházejme z toho, že s dohodou tohoto typu by určitě muselo souhlasit Rusko. A Rusko teď sleduje, jak chce EU zabavovat jeho majetek a používat jej na válku. To asi budou v Moskvě sotva vítat. Ale to určitě neznamená, že Trumpovi odsouhlasí všechno.
Objevují se teď mnohé spekulace, co vedlo Trumpa k tomuto rozhodnutí. Někteří zmiňují tu páteční schůzku, respektive to, jak se Zelenskyj choval i po jejím skončení, jiní připomínají, že za ten víkend se odehrálo i mnoho jiných věcí. Připomínají se i slova ministra Rubia, že důležitým impulzem byl jeho hovor s jedním z evropských ministrů zahraničí, který mu řekl, že by se válka měla protahovat ještě alespoň rok, aby Rusko pocítilo její důsledky a bylo ochotnější vyjednávat. Rubio řekl, že tohle USA rozhodně platit odmítají. Tak co byl ten důvod podle vás?
Tady je třeba si říci, že americká Republikánská strana chápe, že prezident Biden nikdy neměl za cíl tu válku vyhrát. A jeho chování tomu odpovídalo. Cíle byly v zásadě dva. Zabránit jaderné válce a vytvořit pevnou koalici na myšlence podpory Ukrajiny. Obojí se mu podařilo, ale vyhrát tu válku nikdy nechtěl.
V lednu přišel Trump, jehož tým se na převzetí zahraniční politiky připravoval už asi dva roky. A měli dvě možnosti: buď pokračovat v Bidenově přístupu, nebo se nějak domluvit na ukončení této války s Ruskem. Trump si vybral druhou možnost a není to nic tajného, v tom jeho programovém dokumentu Project 2025 je to jasně řečeno, stránky 181–182.
Takže Trump má jasný cíl, kam to chce dovést. Ta schůze nebo nějaká slova nějakého evropského ministra v tom příběhu mají jen roli záminky, aby americká vláda na ní mohla světu objasnit a obhájit, co zamýšlí.
Takže ten cíl je jasný. Pro ostatní by bylo dobré si uvědomit, že kdo půjde proti němu, půjde proti vládě Spojených států.
Myslíte si, že si toho jsou vědomi evropští politici, kteří se v neděli shromáždili v Londýně a založili onu „koalici ochotných“?
Já myslím, že si toho jsou vědomi, ale rozhodli se z různých důvodů to ignorovat a nepřipouštět si to. A tvářit se, že vše pořád jede při starém jako za Bidena.
Myslíte, že tato „koalice ochotných“ byl nějaký dlouhodobější plán, kterému jen události otevřely cestu, nebo to byla bezprostřední reakce na postoj USA a spíše improvizace?
To úplně nevíme, ale je fakt, že se o té koalici ochotných mluví déle.
Po předčasně ukončené schůzce v Oválné pracovně a ostrých Trumpových slovech na adresu prezidenta Zelenského se začalo mluvit i o tom, že to nemusí být Volodymyr Zelenskyj, kdo ta jednání za Ukrajinu povede. Nebylo by to tak mimořádné, v historii se často dělo, že válečný lídr musel uvolnit prostor nebo mu k tomu někdo pomohl, protože jeho osobnost byla překážkou mírovému jednání. Je podle vás možné, že by situaci mohla odblokovat výměna Zelenského?
To si netroufám říct, nemám tak detailní informace o vnitrostátních poměrech na Ukrajině, zda by se tam něco takového mohlo odehrát.
Ale je pravda, že z veřejně dostupných zdrojů jsem zaznamenal, že o tom někdo na Ukrajině určitě může přemýšlet.
K tomu, jestli je Zelenskyj způsobilý jednat o míru, nebo být tomu jednání přítěží, bych zmínil, jak se choval v Oválné pracovně. Nechci kritizovat jen jeho, Trump se choval také hrozně, ale on dal Trumpovi příležitost vytáhnout přesně to, co chtěl. A to je chyba.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Dokáže Evropa pomoci Ukrajině?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
anaboca
