Prezident Miloš Zeman je od pondělí umístěn v pražské Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO). Mluvčí nemocnice v pondělí potvrdila, že je ve stabilizovaném stavu a pečuje o něj tým zdravotníků specializovaných na intenzivní péči.

I jeho plánovaná schůzka na středu s premiérem Andrejem Babišem se tak odkládá. Schůzku odložil na dobu po Zemanově zotavení i předseda ODS a lídr vítězné koalice SPOLU Petr Fiala. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček, který včera uvedl, že hospitalizace prezidenta neohrozí povolební vyjednávání, dnes vyzývá k modlitbám.

Kvůli nejasnému zdravotnímu stavu prezidenta Miloše Zemana se 19. října sejde senátní ústavní komise k možnostem, jak zajistit výkon pravomocí hlavy státu. 

Ve vzduchu tak visí otázka, zda by se měl Parlament dohodnout na odstavení prezidenta Zemana. Má to háček, takový postup by podle Lutonského extrémně nahrál Babišovi do karet, převzal by jisté pravomoci, třeba i prý k zastavení trestního stíhání.

„Taková zajímavost z ústavy... pokud by se Sněmovna a Senát usnesly, že prezident není schopen vykonávat úřad, pak by premiér převzal i tyto pravomoci: nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. Má právo udělovat amnestii,“ upozornil Lutonský ve svém tweetu.

Taková zajímavost z Ústavy...
Pokud by se Sněmovna a Senát usnesly, že prezident není schopen vykonávat úřad, pak by premiér převzal i tyto pravomoci:
* nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo
* má právo udělovat amnestii

— František Lutonský (@FLutonsky) October 11, 2021

Mnoho lidí se v následné diskusi pustilo s Lutonským však do polemiky toho, co říká ústava.

„Aha, nějak jsem si špatně zapamatovala ústavu, že prezidenta pak může zastupovat předseda Senátu. Tedy všechno premiér...,“ napsala uživatelka Namiko Sakamoto. „Pravomoci se dělí hlavně mezi premiéra a předsedu PS,“ upřesnil Lutonský. Žena pak zmínila článek 61, který prý praví: prezident republiky se může vzdát svého úřadu do rukou předsedy Senátu.

„Uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu, kterému též přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63…,“ doplnila Milena Olivková.

Lutonského poopravil také další přispěvatel do diskuse: „Premiér. Nikoliv premiér v demisi. Na to pozor,“ naznačil, že předání pravomocí do rukou Babiše nepůjde zřejmě tak lehce.

„Vláda je automaticky v demisi ve chvíli, kdy skončí volební období této Sněmovny, tedy v našem případě 21. října 2021. Demisi podává její premiér prezidentovi. Ten ho pověří výkonem do ustanovení nové vlády, která musí získat důvěru nové Sněmovny. Jsme v zapeklité ústavní krizi,“ konstatoval následně další komentující.

„Udělování amnestie je čistě v kompetenci prezidenta. Toto právo není na nikoho prováděno a je výlučně jen jeho,“ kontroval Jan Havlíček. „V tom případě nechápu, proč je to napsáno v ústavě...,“ pozastavoval se Lutonský. Komentující prý tuto informaci slyšel minulý týden na Radiožurnálu.

Následně další diskutér svým komentářem potvrdil, že udělování amnestie v takové situaci není snadné: „Amnestie nebo abolice vyžaduje kontrasignaci premiéra. Pokud premiér může udělit abolici v zastoupení, musel by ji zároveň kontrasignovat nebo požádat prvního místopředsedu vlády. Jak je to v případě, kdyby se to týkalo přímo jeho. Tak to teda nevím,“ uvedl Petr Havelka.

Někdo si dokonce špatný zdravotní stav Zemana dal do souvislosti s návštěvou Babiše v Lánech, která se konala chvíli před tím, než pro prezidenta přijela sanitka: „A to by mohl být i motiv, proč byl prezident v bezvědomí, když Babiš opouštěl Lány zadem, hezký námět na nějaký thriller… není-liž pravda?“ přemítal další uživatel.

Ústava umožňuje zbavit prezidenta pravomocí v případě, jestliže se Sněmovna a Senát usnesou na tom, že hlava státu nemůže svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat. K odvolání prezidenta je pak potřeba 101 poslanců plus 41 senátorů.

V takovém případě prezidentské pravomoci hlavy státu přejdou na předsedu vlády a předsedu Sněmovny. Jeho pravomoci přebere předseda Senátu, pokud je Sněmovna rozpuštěna. Mandát Sněmovny v předvolebním složení končí 21. října, nová Sněmovna se sejde v první polovině listopadu.