„Vystoupení představitelů komise na tiskové konferenci nebylo první a opět potvrdilo, že práce tohoto orgánu nemá nic společného s odbornou kriminalistickou prací. Jedná se o kalení vody motivované především politickými cíli. Stejný názor vyjádřil již koncem března premiér Malajsie Dr. Mahathir Mohamad zde. Ačkoliv je Malajsie účastníkem vyšetřovací skupiny, nebylo jí umožněno prostudovat klíčové důkazy, mimo jiné černé skříňky, s odůvodněním, že nedisponuje potřebnými experty. Podle slov Dr. Mahathira bylo vyšetřování od počátku zpolitizované a jeho vývodům nelze důvěřovat. Malajsie souhlasí se závěrem komise, že letadlo bylo sestřeleno raketou typu BUK, další vývody ohledně viníků zločinu považuje za nepodložené. Podle Dr. Mahathira je nepravděpodobné, že letadlo sestřelila armáda RF, proti které směřuje obvinění, a požaduje, aby byla naopak řádně vyšetřena možná vina ukrajinské armády, která rovněž disponuje raketovými systémy BUK, což komise odmítá učinit. Závěry komise odmítá rovněž Rusko, které je komisí z účasti na sestřelení Boeingu obviňováno. Ačkoliv by bylo nesprávné „ruskou“ vyšetřovací verzi vyloučit, objektivitě vyšetřování by zajisté prospělo, pokud by byly připuštěny důkazy a dokumenty předkládané Ruskou federací, v jejíž působnosti se nachází výrobce zařízení BUK, koncern Almaz Antey,“ říká Kyncl. 

 

Ve vyšetřování je obvyklý postup, kdy je stanoveno několik vyšetřovacích verzí, které jsou poté paralelně prověřovány. Ukrajinská verze není nepravděpodobná, o čemž svědčí řada indicií, které pro ParlamentníListy.cz Kyncl upřesňuje. „V květnu roku 2018 mezinárodní vyšetřovací komise publikovala sériové číslo rakety, která Boeing sestřelila, a ruská strana této komisi předložila dokumenty, na základě kterých byla raketa dříve (v období SSSR) dodána armádě Ukrajiny. Záhadně zmizeli důležití svědci, např. ukrajinská dispečerka Anna Petrenko, která změnila kurs letadla nad oblastí, kde probíhaly boje. Krátce po incidentu si vzala neplacenou dovolenou a beze stopy zmizela. Ze strany Ukrajiny byly utajeny údaje o letovém provozu pořízené ukrajinskými radary a rozhovory dispečerů. Ze strany USA, jejíž špionážní družice byla v danou dobu nad místem incidentu, nebyly komisi poskytnuty snímky, kterými USA zjevně disponují. K vyšetření by mohl přispět i výslech plukovníka Ruslana Grynčaka, velitele 164. radiotechnické brigády, která operovala v oblasti zóny dopadu letadla. Obsah instruktáže, kterou provedl v rámci cvičení ukrajinských vzdušných sil „Ruběž 2016 v Oděse – „Chlapi, pokud bude tohle dělat, tak máme na krku další sestřelený Boeing MH 17“ – dosvědčuje, že tento důstojník by mohl o incidentu poskytnout důležité informace. Vyslechnut nemůže být ani stíhací letec a pozdější náměstek generálního ředitele Nikolajevského mezinárodního letiště Vjačeslav Volodin, který držel nad oblastí, kde došlo k sestřelení Boeingu, hlídku. Volodin údajně spáchal sebevraždu výstřelem do srdce,“ pokračuje Marek Kyncl.