Madeleine Albrightová se tenkrát v Luxoru chovala jako „primitivní hajzlbába“, říká bez servítků režisér Dvořák

17.05.2019 11:30 | Zprávy

Do svého pravidelného pořadu Na prahu změn si tentokrát bývalý policejní prezident a předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný pozval režiséra, dokumentaristu, producenta a redaktora Nové republiky Václava Dvořáka.

Madeleine Albrightová se tenkrát v Luxoru chovala jako „primitivní hajzlbába“, říká bez servítků režisér Dvořák
Foto: Radim Panenka
Popisek: Václav Dvořák

Ten pracoval i za komunismu po absolvování FAMU na volné noze, kde natáčel pro Krátký film Praha. Poté nastoupil jako nestraník do politické redakce Československé televize, vybrali si ho na základě filmu o Václavském náměstí, který dodnes čas od času reprízují. K politice jej ale nepouštěli, asi věděli proč. A tak dělal různé magazíny či studio Jezerka. Poté přestoupil do reklamy. V roce 1989 byl zvolen do stávkového výboru Občanského fóra. 
 
„V roce 1990 už jsem viděl, protože jsem byl u toho, že se okolo Havla začíná formovat rodinně-přátelská parta, která chtěla uchopit moc i do těch posledních řad, a mně se to moc nelíbilo, tak jsem šel podnikat. Měl jsem reklamní agenturu. Pak jsem se se švagrem Alešem rozhodl, že budeme dovážet srbské víno. Srbsko přišlo o trhy, bylo po válce, vinaři určitě mají přebytky, zkusíme to, třeba bude dobrá cena, říkali jsme si. Když jsme tam přijeli poprvé, to bylo v dubnu 2004, tak jsme přišli do posledního dne pogromu, který se odehrával v Kosovu a který dělali Albánci na zbytek kosovských Srbů, jenž tam zůstal,“ vzpomíná Václav Dvořák, jak se propracoval ke svému nejznámějšímu filmu – Uloupené Kosovo.
 
Bylo velké štěstí, že se stal svědkem událostí, které byly korporátními médii hlavního proudu hanebně překrouceny. Propaganda totiž vinila a viní ze všeho špatného Srby, navzdory skutečnosti. „Tady se psalo, že došlo k etnickým střetům, což byl nesmysl, to byl čistě organizovaný pogrom, vraždění, vypalování a ničení majetku, a o tom se vůbec nemluvilo a nepsalo. Řekli jsme si, že to tak nemůžeme nechat a za 14 dní jsme byli zpátky s kamerou.“
 
 
Film byl dokonce vysílán shodou šťastných okolností Českou televizí. „Sbíral jsem materiály přes spolužáky na FAMU ze Srbska. Pomohli mi přesvědčit vedení jejich veřejnoprávní televize, aby mi poskytli archivní materiály. Sám jsem jezdil na Kosovo s kamerou. Když jsem měl asi šest hodin materiálu, napsal jsem do televize a řekl jsem to taky panu Uhlovi. Ten se o tom zmínil vedoucí programu, ta to poskytla dramaturgovi, to byl osvícený člověk, dnes už v televizi nepracuje, a řekl, že to je zajímavé. Mělo se to vysílat na výročí pogromu v březnu roku 2008, ale televize řekla, že musí najít vyvažující dokument. Vysílali to v červenci, ale přesto to mělo velký ohlas. Pak to skončilo v trezoru,“ říká Václav Dvořák. 
 
Okolo Kosova se podle něj odehrálo několik lumpáren a velkých porušení mezinárodního práva. „Velmoci kašlaly úplně na všechno a spoléhaly se, že je Rusko na kolenou a Srbové nemají žádné zastání, a Jugoslávii, která je musela štvát po celou dobu své existence, roztrhali krvavým a krutým způsobem. Vrcholem bylo Kosovo. Říká se, že v každém státě je nějaká mafie. Ale Kosovo, to je stát předaný mafii. Tam je válečný zločinec prezidentem, druhý předsedou vlády, další je šéfem parlamentu a tak dále. Tam to drží klany. Nikdo je nepotrestal ani nepostavil před soud. Protektorát v Kosovu přitom vykonávají země NATO. Vůbec se o tom nemluví, je to hrozná situace.“
 
Václav Dvořák na rozdíl od většiny lidí u tehdejších událostí byl, a tak ví, o čem mluví. Připojil též zajímavý názor na motivy krvavého vraždění, jednak ze strany kosovských Albánců, jednak velmocí, které násilí pomáhaly rozdmýchat. „Srbové, kteří tam zůstali, jsou pod neustálým tlakem. Nabídl jsem to televizi, a poslali mě jaksi kamsi. Vesnička Žač byla celá vypálená. Srbové se tam i s dětmi vrátili. Žili ve stanech, domy opravili, přinesli zvířata… Průvodním jevem celé války byla krádež. Když Albánec sousedil se Srbem, dělal si zálusk na jeho nemovitosti a majetek, to násilí se podle mě dělalo především kvůli tomu.“
 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Barbora Richterová

Mgr. Ivan Adamec byl položen dotaz

Souhlasíte s tím, že dopravní infrastruktura je páteří ekonomiky?

A co mě zajímá ze všeho nejvíc je, proč se u nás stavby nových úseků dálnic, ale i třeba opravy silnic tak vlečou? Je jedno, kdo je u vlády, ten problém trvá už roky. I třeba sousední Polsko je na tom líp a myslím, že jsou na tom líp min všechny státy EU nebo minimálně na tom není žádný hůř.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pravda o „eko“ plastech. Televizní legenda nepotěší fanatiky

22:06 Pravda o „eko“ plastech. Televizní legenda nepotěší fanatiky

„Dělají to, jen aby se cítili dobře,“ říká novinář John Stossel o environmentálních organizacích vyb…