Podle nejčtenějšího německého listu Bild Markus Söder píchl do vosího hnízda, když se jal volat po zrušení silně zadlužených ministátů Sársko (13 651 eur dluhu na obyvatele) a Brémy (36 000 eur na obyvatele). A člen zemského parlamentu Christian Baldauf z Porýní-Falce je zásadně otevřen spojení své spolkové země s malým sousedem Sárskem.

O zmatku v 16 státech v Německu řekl BILD: „Celkově musíte zvážit, zda to tak může zůstat.“ Federalismus je nyní pro digitální svět práce a správy příliš „oddělený“.

Server deníku Bild ke článku přidal i anketu, ve které se čtenářů zeptal, kterou z 16 spolkových zemí by nejraději zrušili.

Sociální demokratka Anke Rehlingerová konstatovala, že CSU dlouhodobě pohrdá občany Sárska a teď to jen znovu potvrdila.

Na Söderově seznamu je ale ještě jeden kandidát na spojení – městský stát Brémy. Mohl by vytvořit silnou jednotku s Dolním Saskem.

Předseda spolkové země CDU v Dolním Sasku Sebastian Lechner je skeptický.

„O fúzích mezi spolkovými zeměmi se nerozhoduje na politickou Popeleční středu, ale prostřednictvím referend. Kromě toho si Dolní Sasko nemohlo dovolit stát Brémy. Brémy konečně potřebují jinou vládu, která by pomohla,“ sdělil deníku Bild.

Heiko Strohmann, zemský předseda CDU Brémy, dal také najevo, že sousední země nejsou „přehnaně ochotné nás přijmout“ kvůli hoře dluhů v tradičně levicovém hanzovním městě.

Debata o snížení počtu spolkových zemí běží už řadu let. Bild se vrátil až do roku 2010, kdy současný předseda CDU Fridrich Merz navrhl snížit počet spolkových zemí ze stávajících 16 na 8. Již tehdy tvrdil, že výhody takového kroku jsou zřejmé. „Méně vlád, méně byrokracie, levnější zastoupení zemí v Bruselu.“

Zpravodajský pořad Tagesschau německé veřejnoprávní televize ARD upozornil, že momentálně vládnoucí semaforová koalice – koalice sociálních demokratů, liberálů z FDP a Zelených – v nejbližší době nepočítá se zlepšením ekonomické situace Německa.

Ekonomická situace zůstává v Německu nadále napjatá.

„Stresující faktory, jako je slabá vnější poptávka, stávky ve veřejné dopravě, vysoká nemocnost mezi pracovní silou a geopolitické napětí se zpožděním v dodavatelských řetězcích, to vše může vést k tomu, že se očekávané oživení ekonomiky opět oddálí,“ upozornila vláda v pravidelné ekonomické zprávě.

Od zahraničního obchodu kabinet také neočekává výraznější stimul.

„Vzhledem k probíhajícím geopolitickým krizím a ekonomickému zpomalení v zemích důležitých obchodních partnerů, jako je Čína a USA, zůstávají vyhlídky německého exportního průmyslu na začátku roku nejasné,“ uvádí se v prohlášení.

Neblahou roli tady prý sehrávají i útoky jemenských povstalců – Húsiů – v Rudém moři.

Zlepšení podle všeho nelze očekávat ani od domácí poptávky. Průzkumy ukazují, že nálada spotřebitelů je nevalná. „Naposledy se německý hrubý domácí produkt ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 snížil o 0,3 procenta, mimo jiné kvůli klesajícím investicím do budov a zařízení, jako jsou stroje,“ upozornil Tagesschau.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) předpokládá, že německá ekonomika letos poroste jen o 0,3 procenta.

Server magazínu Der Spiegel upozornil, že hospodářský růst může dosáhnout jen úrovně 0,2 procenta a podle ministra hospodářství Roberta Habecka (Zelení) to takto nemůže pokračovat. Jenže vláda už nemohla dál dotovat ceny elektřiny a plynu, což zhoršilo vyhlídky německého hospodářství. Ještě v říjnu 2023 vláda pro rok 2024 počítala s růstem 1,3 procenta.

Podle ministra financí Christiana Lindnera ( FDP ) chce semaforová vláda do jara představit koncepci posílení Německa jako obchodního místa. Pravděpodobně by to mělo být synchronizováno s diskusemi o návrhu rozpočtu na rok 2025, který má být předložen v létě. Lindner i ministr hospodářství Robert Habeck nedávno označili Německo za již nekonkurenceschopnou lokalitu.