Dopady na státní rozpočet by činily podle hrubých odhadů půl miliardy až tři miliardy korun ročně. Příspěvky na péči pobírá asi 360.000 lidí.

„Velmi vážně uvažujeme o zavedení valorizačního mechanismu,“ uvedla Maláčová, podle níž by ale neměl být automatický, jako je tomu u důchodů. Jakákoli změna by podle ní měla být navázána na širší novelu zákona o sociálních službách, jinak by neměla smysl. Maláčová také upozornila na to, že dávka by se mohla v konečném důsledku nejen zvyšovat, ale také snižovat.

V úvahu podle Maláčové připadá valorizace příspěvku na péči podle vývoje průměrné hrubé mzdy, vývoje průměrného důchodu, podle inflace, podle inflace a růstu mezd a podle růstu minimální mzdy. Bylo by možné se vrátit podle ministryně i k valorizaci podle vývoje cen sociálních služeb, což obsahovalo původní znění zákona z roku 2006. Mechanismus byl zrušen o dva roky později zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů, aniž jej vláda někdy využila, podotkla.

Sněmovna o zvyšování příspěvků na péči debatovala v souvislosti se svým usnesením z loňského prosince, v němž vládu k přípravě valorizačního mechanismu vyzvala. „Jsem příznivcem toho, abychom důležité dávky valorizovali častěji, jako je tomu u důchodů,“ uvedla poslankyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podobně se vyjádřila také Olga Richterová (Piráti), podle níž jsou vzhledem k růstu životních nákladů liché obavy, že by se příspěvek mohl i snižovat.

Před dopady na státní rozpočet varoval Pavel Juříček (ANO), podle kterého by se dávky měly navázat na růst nebo pokles hrubého domácího produktu. Podle poslance ODS Jana Bauera je nutná celková revize sociálních dávek.