Už před třemi roky zastávala Faltová názor, že umístění uprchlíků do českých rodin je jednou z nejlepších cest. „Vždy je lepší, pokud lidé, kteří sem přicházejí, jsou integrováni do lokálních komunit,“ prohlásila Faltová v roce 2015 k tomu, že by uprchlíci přicházeli do jednotlivých vesnic, rodin, i za pomoci církve. Nesouhlasila například s názorem tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky, že by se kvůli uprchlíkům zhroutily evropské sociální systémy. „Imigranti, uprchlíci podle studií přispívají do systémů více, než z nich čerpají,“ uvedla.

Vlnu negace, která se v souvislosti s masovou migrací do Evropy v roce 2015 spustila u českých občanů vůči uprchlíkům, vnímala Faltová jako věc, kterou zde zapříčinily populistické skupiny. „Zdvihla se vlna nenávisti, i proti nám, neziskovým organizacím, které v této oblasti působí. Chodí nám výhrůžné a urážlivé e-maily. Je to pro nás nový fenomén. Máme obavy o klienty, cizince, kterým poskytujeme poradenství. Je to velká neznalost,“ uvedla znepokojeně a připomněla, že od dávných věků zde žili muslimové a nebylo to spojeno s trestnou činností.

Zároveň podotkla, že se domnívá, že čeští politici v otázce uprchlíků selhali. „Domnívám se, že ta debata se totiž vedla úplně špatně. Nestavíme se totiž k problému jako český stát, suverénní, ale stavíme se k tomu tak, že říkáme, že možná někomu pomůžeme, ale že máme strach,“ vyjádřila svůj nesouhlas s postojem české politické reprezentace v roce 2015.

Téhož roku, kdy se naše země zavázala přijmout jen 1 500 uprchlíků, šéfka společnosti začleňující imigranty pronesla, že se asi budeme muset vzdát vysokého ekonomického standardu. „Domnívám se, že Evropa má kapacitu, aby tu situaci zvládla. Důsledkem imigrační vlny bude to, že se budeme muset vzdát našeho poměrně vysokého ekonomického standardu. Třeba nás to posune k jiným hodnotám od hromadění hmotných statků,“ prohlásila Faltová.

Více ZDE.

O dva roky později v roce 2017 se v České televizi zase při komentování nového systému, který se koncem EU chystala schválit, zasazovala o to, abychom dorovnali pro uprchlíky podmínky na úroveň, jako má Německo. „Hlavním účelem toho nového systému je větší unifikace a standardizace. Když člověk požádá o azyl v České republice, tak aby ty podmínky byly víceméně stejné i z hlediska pravděpodobnosti pozitivního či negativního rozhodnutí, jako jsou třeba v Německu nebo v Rakousku,“ sdělila tehdejší plány Bruselu Faltová s tím, že je potřeba dohlédnout, aby nebyla porušována práva migrantů.

Vzhledem ke vřelému postoji, který Faltová vyznává vůči přijímání imigrantů na české území, asi nikoho nepřekvapí, že s postojem současného předsedy vlády Andreje Babiše je značně nespokojená, jeho postoj ji prý ale nepřekvapil. Babiš si podle jejích slov postavil svou politiku populisticky na tom, že nikoho nepřijme. A teď se proto dostává do situace, kdy musí odmítat děti, které nepředstavují pro Českou republiku žádné ohrožení. „Tento postoj vnímám jako malost a nelidskost zejména v tom ohledu, jak se tady přistupuje k oblasti migrace a uprchlictví,“ zdůraznila.

Premiér zastává názor, že dětem by se mělo pomáhat především v jejich domovech. Upozornil také, že Česko má svých sirotků, o které je třeba se postarat, také hodně. To ale pro Faltovou prý není žádný argument. Mělo by se pomáhat všem, a to nejen dětem v jejich domovech, ale i jinde. Všude jsou lidé, pro které je například přesídlení jedinou alternativou; nemůžou se integrovat v místě, kde jsou, nemůžou se vrátit a je to pro ně neřešitelná situace, vysvětluje Faltová v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.cz. „Jsem toho názoru, že bychom měli zapracovat na pomoci a solidaritě, protože to Česká republika tak úplně nedělá,“ dodala.

Původní zdroj ZDE.

Poté se ohlédla i do minulosti, ze které soudí, že Česká republika má hodně pozitivních zkušeností s integrací. Řešení celé situace by podle ní bylo takové, kdyby Česko už aktivně participovalo na přesídlovacích programech. „Domnívám, že je lepší přijímat nejen sirotky, ale i rodiny s dětmi a lidi, kteří mají zájem v zemi být a žít tady. V tuto chvíli ale navrhuji, pojďme pomoci alespoň padesáti dětem ze Sýrie,“ nabádala a dodala, že to je pro ni prvotní a důležitý krok, který by Česko mělo podniknout.

Závěrem vyloučila, že by snad přijetí padesáti syrských dětí mohlo nějakým způsobem narušit chod České republiky. „Stát má daleko větší možnosti a schopnosti a přijetí padesáti dětí není vůbec žádný problém,“ uzavřela.