Tři z deseti muslimských školáků v Německu by umřeli pro islám. Pětina si myslí, že islám se musí bránit pomocí síly

Ve světle aktuálních zpráv vysílají námi zjištěná čísla varovný signál. Na počátku letošního roku vydal renomovaný německý kriminolog Christian Pfeiffer podrobnou zprávu o postojích muslimských studentů v Dolním Sasku, druhé největší spolkové zemi Německa. Jeho analýza se zaměřila na žáky deváté třídy základní školy, i mezi nimi se však našlo překvapivé množství zastánců radikálních postojů.

Tak například celých 30 % dotazovaných si umí představit, že bojuje za islám a umírá za něj. 8 % schvaluje vojenské akce teroristické organizace ISIS. Více než čtvrtina (27,4 %) dotázaných se shoduje, že přísné tresty práva šaría za cizoložství nebo homosexualitu by upřednostnila před existujícím německým právem. Každý pátý (19,8 %) si myslí, že muslimové jsou ve světě utlačováni a musí se bránit silou. Skoro stejně, tedy 18,6 %, uvedlo, že je povinností každého muslima šířit islám po celém světě a bojovat s nevěřícími.

Mezi migranty ovšem existuje dělící čára, jak potvrdil autor studie. Uprchlíci z válečných oblastí, kteří cítí reálnou šanci na zisk azylu, se více snaží dodržovat německé zákony. „Situace je naprosto odlišná u těch, kteří po příjezdu do Německa zjistí, že je tu nikdo nechce. Žádná šance na zaměstnání, žádná šance na trvalý pobyt,“ uvedl Pfeiffer. Data v lednu 2018 otiskl prestižní německý deník Die Welt.

Téměř polovina britských muslimů by přivítala šaríu. Dvě třetiny by zamlčely potenciálního teroristu

Muslimská komunita ve Velké Británii je pod drobnohledem sociologů již delší dobu. V prosinci 2016 byly uveřejněny výsledky průzkumu pro think-tank Policy Exchange z Westminsteru. Podle něj 41 % dotázaných britských muslimů podporuje zavedení aspektů práva šaría do britského právního systému. Britská televizní stanice Channel 4 si v témže roce objednala průzkum, který byl následně odvysílán pod názvem Co si muslimové doopravdy myslí? Pouze 34 % dotázaných by kontaktovalo policii, kdyby své známé podezřívalo z kontaktu s teroristy. Každý pětadvacátý sympatizuje se sebevražednými bombovými útoky, což se, vztáhnuto na britskou muslimskou populaci, rovná jednomu stu tisíc lidí! Stejný počet muslimů také vyjádřil sympatie s těmi, kteří páchají terorismus ve jménu prosazování politických cílů.

„Je hluboce znepokojující, že mnoho lidí popírá existenci extremismu v Británii,“ řekl spoluautor studie, labouristický poslanec Chálid Mahmúd. „Popírání tohoto fenoménu je důvodem k obavám, obzvláště když nyní čelíme neustálé hrozbě teroristických útoků,“ dodal Mahmúd. Data jsou přístupná zde: https://policyexchange.org.uk/wp-content/uploads/2016/12/PEXJ5037_Muslim_Communities_FINAL.pdf

Útoky na Charlie Hebdo? Pro třetinu muslimských středoškoláků ve Francii nic odsouzeníhodného. Násilí ve jménu ideologie je přijatelné. Jeden ze sedmi mladých muslimů chce pro Francii právo šaría

Ani čísla z dalších evropských zemí nehovoří o přílišné smířlivosti mladých muslimů. Sociologové Anne Muxel a Olivier Galland vloni podrobili svým otázkám 7 000 středoškolských studentů z celé Francie. Z tohoto vzorku bylo 38 % dětí s imigrantských původem a 25 % se přihlásilo k islámu. Náboženský fundamentalismus podporuje 32 % z dotazovaných muslimů, ve srovnání s 11 % vyznavačů jiné víry. Z celého vzorku 7 000 mladých pak 32 % odmítlo odsoudit teroristický útok na redakci satirického magazínu Charlie Hebdo. Jeden ze tří muslimů v průzkumu souhlasil, že násilnou akci ve jménu ideologie shledává přijatelnou.

V rámci skupiny oněch dotázaných, kteří odpověděli, že mají fundamentalistické náboženské názory a zároveň byli schopni ospravedlnit násilí ve prospěch ideologie, se celých 44 % ztotožnilo s názorem, že „v dnešní společnosti je za určitých podmínek přijatelné vzít do ruky zbraň a bojovat s ní za své náboženství“. Dva ze tří (70 %) z této skupiny také odmítli odsoudit útok na Charlie Hebdo.

Není to jediný znepokojivý průzkum, který se v posledních letech ve Francii objevil. Nezávislý think-tank Institut Montaigne v roce 2016 zveřejnil výsledky svého průzkumu mezi muslimy. V něm se 28 % dotázaných přihlásilo ke každodennímu následování ortodoxního islámu. Průzkum se zaměřil i na popularitu práva šaría. Islámské právo by namísto francouzských zákonů upřednostnilo 14 % mladých muslimů ve věku 15–25 let.

Třetina belgických muslimů by uvítala vládu koránu. Belgičanům se to nelíbí

V Belgii průzkum nadace „Ceci n’est pas une crise“, uskutečněný na počátku roku 2017, ukázal na hluboký názorový příkop mezi tamní muslimskou komunitou a většinovou belgickou populací. Třetina belgických muslimů se vyjádřila, že „nemá ráda západní kulturu“. O trochu více, konkrétně 34 % z dotázaných muslimů, by v Belgii preferovalo politické zřízení „inspirované koránem“ a 29 % muslimů považuje právo šaría za nadřazené belgickému právu. Šest z deseti muslimů by pro svého syna nechtělo nemuslimského partnera, pro své dívky by takový svazek zapovědělo 54 % rodičů.

Tentýž průzkum odhalil v převážně katolické Belgii rostoucí obavy z imigrační vlny. Celé dvě třetiny dotázaných Belgičanů se svěřily, že je podle nich v Belgii příliš mnoho migrantů. 77 % souhlasí s větou „Dnes se doma necítím tak bezpečně jako před migrační vlnou“. Jen o něco méně, konkrétně 74 % dotazovaných si myslí, že islám není tolerantním náboženstvím. Za přímé ohrožení belgické národní identity pak islám považují přesně tři pětiny respondentů, kdežto pouze 12 % shledává muslimskou přítomnost v Belgii obohacující. Podrobné výsledky průzkumu zde

Žadatelé o azyl v Rakousku věří v peklo pro jinověrce a nesnášejí židy

V Rakousku, kde se muslimská populace odhaduje na 700 000, uspořádal Institut islámsko-teologických studií při Vídeňské univerzitě průzkum nálad mezi afghánskými uchazeči o azyl. Výsledky průzkumu, zveřejněného v lednu letošního roku, potvrzují data z okolních zemí. Polovina dotázaných (49,8 %) přiznává, že Islám v jejich životě v Rakousku „hraje větší roli než v jejich vlasti“. Mnozí z nich nemají valné mínění o jinověrcích, neboť 47,2 % si myslí, že „židé a křesťané se odklonili od správné cesty“ a 55 % věří v peklo pro nemuslimy. Soužití s majoritou komplikuje fakt, že 47,8 % respondentů by považovalo islám za ohrožený, pokud by byl vystaven vlivům západní společnosti.

Nadpoloviční většina dotázaných (51,6 %) vnímá islám jako nadřazený ostatním náboženstvím. Mezi afghánskými žadateli o azyl se také rozmáhá antisemitismus. Takřka polovina, přesně 46 % si myslí, že Židé mají příliš velkou moc a 44 % považuje židovství za škodlivé. Téměř stejné množství dotázaných (43 %) je přesvědčeno, že Židé si za své pronásledování mohou sami.