„My z čínské strany přímé důkazy nemáme, ale z americké strany je stále více důkazů, že docházelo k aktivnímu potlačování možnosti, že došlo úniku z laboratoře, protože USA neměly úplně čisté svědomí,“ řekl bývalý ředitel výzkumu rakoviny farmaceutické firmy Pfizer a nynější ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v pořadu K věci na CNN Prima News.

Že koronavirus mohl uniknout z čínské laboratoře ve Wu-chanu, to bylo zvažováno už při vypuknutí pandemie. „Ve Wu-chanu, kde to vzniklo, je totiž největší čínský ústav virologie, kde se pracovalo s koronaviry – to nahrává jako argument,“ říká Zdeněk Hostomský. Snahy to prošetřit byly, ze strany Číny se však USA dočkaly nespolupráce, potřebné materiály a dokumenty prý tehdy ve Wu-chanu chyběly.

USA o tom, zda covid doopravdy z laboratoře unikl, také spekulovaly, což podle Hostomského dokazují e-maily mezi Anthonym Faucim, bývalým hlavním zdravotnickým poradcem prezidenta USA, a genetikem a bývalým ředitelem NIH (National Institutes of Health) Francisem Collinsem. Ti se pokusili ovlivnit veřejné mínění ohledně toho, co se doopravdy ve Wu-chanu stalo. NIH totiž výzkum koronavirů ve Wu-chanu měla financovat.

Hostomský vysvětluje i silnou vlnu chřipky na konci minulého a začátkem tohoto roku. „Většinou je to tak v té virologii, že když je dominantní virus, tak ten v podstatě aktivizuje organismus a ten se pak brání těm ostatním virům,“ říká. A z toho důvodu Česko zaznamenalo pouze menší vlny chřipky. „Letos, kdy ten covid usíná a byl vlastně méně prominentní než loni, tak ta chřipka to vzala jako velkou příležitost,“ dodává s tím, že epidemie je na chřipku stále moc silné slovo.

Biochemik dále vyjádřil důvěru ve vrozenou lidskou imunitu proti virům. Lidé se s běžnými nákazami zvládnou vypořádat sami. Zranitelní jsou nicméně starší lidé s oslabenějším imunitním systémem nebo lidé po transplantacích – na tyto skupiny by se měl brát ohled.

Země dodržující politiku tzv. nulového covidu, kdy při výskytu jediného případu se uzavíraly oblasti, mají dneska problém i s lehčí mutací covidu omikron. Podle Hostomského je to právě kvůli tomu, že většina populace tam nebyla covidu nikdy vystavena, a tak se při znovuotevření uzavřených oblastí ukázalo, že jsou ke covidu daleko náchylnější.

Lidé žijící v Česku byli covidu vystaveni několik let, i díky tomu jsou dnes vůči dalším mutacím covidu odolnější. „Jako populace jsme na to připraveni a u nás ten lehčí průběh znamená, že je to kombinace samozřejmě lehčí varianty omikronu, ale hlavně že náš systém je na to připraven,“ prohlašuje Hostomský. I přesto si však nemyslí, že lockdown byl jediným řešením pandemie. „Podle mě neexistuje přesvědčivý argument, že lockdown za každou cenu je dobrý pro kontrolování epidemie,“ podotkl. Účinnější by dle jeho slov bylo, zaměřit se pouze na tu rizikovější část populace, než pandemii řešit zásahy podle totalitní manýry.

Lockdown měl i negativní ekonomické dopady, jejichž dozvuky vnímáme dnes jako právě nedostatek antibiotik nebo základních léků. Na importech z Číny je Česká republika stále závislá. „Zaznívají hlasy, že základní léky a antibiotika bychom měli být schopní si vyrábět sami, alespoň v rámci Evropské unie,“ zmiňuje Hostomský. Pokud se to stane, musí být Evropská unie připravena na zdražování léčiv.