Na začátku rozhovoru Marek Benda řekl, že je obecně opatrný k bourání pomníků. „Pokládám to v mnoha případech za zástupný problém, kde válka ze rasovou korektnost se promítá tak, že budeme bořit památníky generála Leeho, a div, že ne Lincolna, protože měl taky otroky a podobně. Mně to vždycky připadá prostě absurdní,“ shrnul svůj názor poslanec. Dodal ale, že existují možnosti v časech revolučních, kdy se mohou strhávat pomníky těch nejhorších vojevůdců. To má dokládat i to, že v Praze existují ulice, co během uplynulého století několikrát změnily své jméno.

• Celý pořad ZDE

Dalším tématem byla Zaorálkova kritika velvyslance Číny kvůli postoji Číny, která odmítá přijmout jakýkoliv hudební soubor, který má cokoliv společného s Prahou. „Celý ten spor vznikl kvůli přístupu pražského magistrátu k Taiwanu a k politice Číny. Zajímavé je, že Lubomír Zaorálek je jeden z těch, co podepsal to prohlášení čtyř, kdy se nejvyšší ústavní činitelé distancovali od schůzky ministra Hermana s Dalajlámou,“ shrnul moderátor situaci a zeptal se Bendy, jak vnímá ten posun a zda je to cítit ve Sněmovně. Tam to prý cítit není a že tu byla velká očekávání, hlavně okolo prezidenta Zemana. „Ale všichni tak tuší, že z nich není nic. Veškeré sliby o investicích jsou jen nafouknuté bubliny, z nich vyšla jenom Slavia,“ odpověděl Benda.

Vysvětlil pak, že se bývalé vedení magistrátu s tehdejší primátorkou Krnáčovou zachovalo zbytečně servilně, když do meziměstských smluv přidali prohlášení o tom, že toho či onoho uznávají. „To je věcí státu, nikoliv těch jednotlivých měst. Pak zase tak trochu PRově přišlo nové vedení města v čele s Hřibem z Pirátů, které řeklo, no tak teď s tou Čínou okamžitě přestaneme mluvit, začneme kamarádit s Taiwanem a tu smlouvu vypovíme. Na to přichází trochu absurdní reakce Číny, která říká: ‚Každý, kdo má ve svém názvu pražský, tu nebude vystupovat,‘ i když nemusí mít s Prahou nic společného,“ řekl Benda; dle něho to ukazuje na způsob myšlení, že čínská centrála řekne, a tak to je, zato v Česku to tak není. Pochválil však Zaorálka, že je to člověk, který zvládá hrát tu roli, kterou hrát má.

Třetím tématem byla ústavní žaloba na prezidenta. Vysvětlil, že jediným výsledkem toho je sesazení prezidenta. „Pak by měl člověk fakt pečlivě zvažovat, kdy takový krok použije,“ zmínil. Řekl i to, že zde to viděl spíše na předvolební operaci senátora Lásky a dalších, kdy jim končí mandát příští rok. „Představa toho, že za nejmenování ministra kultury nebo za zdržování jmenování ministra kultury a jmenování někoho jiného, by Ústavní soud mohl dospět k výroku, že zbavuje Miloše Zemana schopnosti být prezidentem a schopnosti znova kandidovat, já nevím, co by to v té zemi udělalo. Přece jen ho zvolila nadpoloviční část voličů, to jenom ty příkopy prohlubujeme,“ řekl.