Na akademické půdě Univerzity Karlovy o roce 1989 promluvil faktický šéf komunistické Státní bezpečnosti v posledních letech vlády komunistů. Na sociálních sítích se poté strhla debata, zda je správné dávat prostor k vyjadřování takovémuto člověku. Fendrych v této souvislosti připomíná, že Lorenc se nikdy nedokázal omluvit za to, co StB prováděla. Lidé nepohodlní komunistickému režimu by přitom mohli vyprávět poměrně pochmurné příběhy. Své o estébácích věděl i disident a první český prezident Václav Havel, ale i další odpůrci komunistického režimu před rokem 1989.

Martin Fendrych uznává, že Univerzita Karlova může zvát na debaty, koho chce. Těší se akademické svobodě obvyklé ve svobodných zemích. Zdá se mu však, že Lorenc měl mít proti sobě jasného oponenta, který by poukazoval na to, že Lorenc jako šéf StB nesl spoluzodpovědnost za to, co tato organizace páchala. I sám Fendrych o tom ví své, protože byl několikrát na výslechu.

Komentátor dal za pravdu historikovi Petru Blažkovi, který sledoval Lorencovu promluvu z publika a upozornil na to, že bývalému agentovi chyběl jasný oponent, a přičetl to na vrub tomu, že jsme se dodnes nedokázali vyrovnat s komunistickou minulostí. Nestačilo nám na to ani takřka třicet let. Důkazem toho je mimo jiné i současný český premiér Andrej Babiš, který s StB spolupracoval. Lid si ho i navzdory tomu zvolil za předsedu vlády.

„Babiš je megasymbol české neochoty vyrovnat se s minulostí, českého odporu k hodnotám. Žádné jako by nejsou. Není samozřejmě Lorencovou chybou, že byl pozván na debatu bez silných, v historii kovaných oponentů, je to chyba české společnosti, naše chyba. Málo řveme, málo vysvětlujeme, málo o sobě, o své neslavné minulosti za bolševika třicet let od listopadu 1989 víme. Lorenc není s to se omluvit za zločiny StB, a přece je pozván, aby ‚hledal pravdu‘ o listopadu 1989 (tak to podával moderátor Lovaš). A my? My nechceme slyšet pravdu sami o sobě. Proto jako odměnu máme v čele státu Babiše a Zemana,“ uzavřel Fendrych svůj komentář.

• Celý text naleznete zde.