Strana Bratři Itálie zažila v zářijových parlamentních volbách nečekaný úspěch, kdy volby ovládla se ziskem 26 procent, ačkoliv ještě při minulých volbách strana zaznamenala zisk pouhá 4 procenta. Krajně pravicoví Bratři Itálie slavili úspěch na úkor jiné pravicové strany, Ligy Severu Mattea Salviniho, která získala jen 8 procent, což je jeden z nejhorších výsledků za posledních 20 let.

Právě se Salvinim ale bude chtít Meloniová vytvářet koalici, stejně jako s další pravicovou stranou, Vzhůru Itálie, v jejímž čele se do vrcholné politiky vrátil šestaosmdesátiletý bývalý premiér Silvio Berlusconi. Tento pravicový blok získal pohodlnou většinu v italském parlamentu a podle expertů by tak vláda Meloniové mohla i kvůli roztříštěné opozici trvat poměrně dlouho.

Meloniová ale bude ihned čelit těžkým zkouškám, zejména v oblasti hospodářství. Italská ekonomika podle serveru politico.eu zpomaluje a zejména kvůli zvýšeným nákladům na energie bude těžké zvládání vysokého veřejného dluhu ve výši 145,4 % HDP. Meloniová musí také zvládnout prudce rostoucí inflaci a zvyšující se úrokové sazby.

Budoucí premiérka slíbila, že sníží daně, aby stimulovala hospodářský růst, ale „zvýšení úrovně deficitu by mohlo přinést velmi negativní reakci finančních trhů,“ uvedl ekonom Guido Tabellini z milánské univerzity Bocconi.

Záhy po sestavení vlády bude muset Meloniová sestavit rozpočet na rok 2023. Meloniová musí podle analytiků najít miliardy eur na obnovení dočasných opatření ke zmírnění dopadů růstu cen energií a inflace, což bude mít dopad na její schopnost plnit předvolební sliby jejích koaličních spojenců, jako je například zablokování zvýšení věku odchodu do důchodu. To by poté mohlo způsobit napětí v koalici.

Nová vláda musí urychleně do prosince také splnit 55 milníků a cílů stanovených Evropskou komisí, aby získala další finanční prostředky z plánu obnovy EU ve výši 750 miliard eur. Meloniová vyvolala během kampaně velký rozruch, když uvedla, že by se měl plán obnovy znovu projednat. Tento krok označil za „nelogický a nebezpečný“ i její koaliční partner Silvio Berlusconi. Podle Meloniové by měl plán obnovy projít revizí vzhledem k inflaci a energetické krizi.  

Najít politický balanc s bývalým mocným mužem Berlusconim a exministrem vnitra Matteem Salvinim bude pro Meloniovou další těžkou zkouškou. Koaliční partneři mají rozdílné postoje v řadě otázek včetně regionální autonomie nebo důchodů. Meloniová se například zavázala zrušit sociální dávky pro nezaměstnané, zatímco její spojenci chtějí dávky přebudovat. V otázce imigrace na ni bude Salvini vyvíjet tlak, aby se vrátily jeho bezpečnostní dekrety, které omezily programy humanitární ochrany.

Meloniová plánuje sestavit svůj kabinet z odborníků na občanskou společnost, bude však pod tlakem koaličních spojenců, kteří výměnou za svou podporu očekávají klíčové ministerské posty. Salvini se chce vrátit do role ministra vnitra, kde si může vybudovat podporu svým protiimigračním programem. Ponechání Salviniho mimo kabinet by mu poskytlo větší prostor k útokům na vládu. Berlusconi také usiluje o důležitou roli své středopravicové strany ve vládě a tvrdí, že je garantem proevropské linie Itálie.

Právě otázka Evropské unie bude jedním z klíčových témat pravicové vlády. Zatímco představitelé Maďarska a Polska úspěch Meloniové uvítali, Paříž a Berlín jsou mnohem méně nadšené. Během kampaně Meloniová prohlásila, že pro EU „večírek skončil“, protože Itálie bude své zájmy v Evropě hájit důrazněji. Vládnoucí němečtí sociální demokraté podpořili Meloniové protikandidáta, předsedu Demokratické strany Enrica Lettu. Francouzský prezident Emmanuel Macron měl zase blízké vztahy s expremiérem Draghim.

S tím souvisí nahlížení na evropské sankce proti Rusku kvůli válce na Ukrajině. Zatímco Meloniová se zavázala, že v otázce sankcí zůstane v souladu s NATO a EU, Salvini tvrdí, že sankce poškozují Itálii více než Rusko. Průzkumy veřejného mínění navíc naznačují, že voliči jsou na jeho straně, což může znamenat další pnutí v rámci nové pravicové koalice.