„Neřízená migrace je velký problém pro Evropu, ale ne pouze pro ni, ale pro celý svět. Obavy z ní musí mít Kanada, Spojené státy, všichni,“ řekl Jelinek. Zastává názor, že každá země by se měla rozhodnout sama, jakým způsobem přispěje k tomu, aby na hranicích Evropské unie nezůstávaly v táborech a detenčních centrech tisíce lidí.

Podle statistik OSN přišlo do Evropy za loňský rok nelegální cestou přes moře více než milion lidí. Evropské státy na vysoké počty běženců nebyly připravené a jejich přesun provázela řada problémů. Proti přijímání migrantů se pak začali stavět někteří politici a část veřejnosti.

Odmítavý postoj části evropské společnosti vůči uprchlíkům považuje Jelinek za přehnaný, lidé podle něj mají zbytečné obavy. Neschvaluje však úplně návrh Evropské komise, aby si členské země EU dělily uprchlíky podle kvót.

Každá země se musí rozhodnout sama

„Neřekl bych, že je třeba se tolik znepokojovat. To ale neznamená, že musíte přijmout lidi a kvóty, které chce Brusel. Každá země se musí rozhodnout sama, co je pro ni dobré. Ale něco se s tou obrovskou uprchlickou vlnou musí udělat, je to globální problém a každá země musí nějakým způsobem pomoct,“ uvedl.

Jelinek připomněl, že Kanada se zavázala přijmout na své území 30 000 Syřanů. „Kanada je multikulturní země, rádi jsme přijali 30 000 syrských uprchlíků, ale přijali jsme je také díky tomu, že víme, kdo jsou,“ podotkl.

Přijatí Syřané jsou důkladně prověřeni

Kanadské úřady podle něho velmi důkladně prověřovaly minulost každého ze Syřanů. „Zjišťují, odkud jsou, jaká je jejich minulost, proč odešli, to je něco jiného, než když do Německa najednou přijde víc než milion lidí,“ uvedl k rozdílu mezi situací na starém kontinentu a v zámoří.

Český postoj k migraci podle jeho slov zatím není zcela jasný. „Zdá se mi, že Česká republika teď nemá úplně jasný směr. Ale určitě musí sehrát nějakou roli. Nemůže uzavřít hranice před uprchlíky, ale může mít kontrolu nad tím, kdo a proč do této země přichází,“ řekl.

Jelinek, který se narodil v roce 1940 v Praze a jehož rodina po roce 1948 odešla nejprve do Švýcarska a pak do Kanady, byl jmenován kanadským velvyslancem v České republice v srpnu 2013.