„Důležitou roli bude hrát to, jakou pocítím podporu. Kdyby lidé reagovali negativně a ukázalo by se, že bych zabíral místo někomu, kdo je lepší a nadějnější, bylo by to přece ode mě hloupé. V tom případě bych do toho určitě nešel,“ uvedl Horáček s tím, že chce v současné době přihlížet k názorům toho, jak se říká, co nejširšího spektra. Zároveň uvedl, že Hrad nesmí být jiným mocenským centrem než vláda. Podle svých slov také v případě, že ohlásí-li kandidaturu profesor Jiří Přibáň, ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek a ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, proti nim nepůjde. „Nešel bych proti nim, ale s nimi,“ podotkl.

Následně ve svém rozhovoru popisuje i dobu, kdy vracel lahve a z toho pak měl večeři. „Fakt jsem si zažil opravdickou nouzi,“ říká. „Nedávno jsem zastavil na pumpě, přijdou ke mně dva chlapíci, že se se mnou chtějí vyfotit. Tak se jich ptám, odkud jsou, a oni: z Mošnova. A já, že tam to musí být těžký, nedostatek práce a tak. Dívali se na mě dost udiveně. Prý je to úplně naopak, je tam potřeba každého, kdo je schopen vzít do ruky lopatu, a lidi nejsou,“ všímá si však také Horáček.

Dle jeho názoru se o nápravu věcí musíme podělit. „Něco může a něco musí dělat stát, zbytek je ovšem na každém z nás. Jsme svobodní, ale to neznamená, že jsme osvobozeni od snahy vést vlastní život líp. Chtěl bych přispět k tomu, aby si lidé svou sílu uvědomili. Malověrnost ji podlamuje,“ dodal.

Závěrem rozhovoru se Horáček vyjádřil i k migrační krizi. „Dnes je ten příliv – ne k nám, ale do Evropy – obrovský a budí hrůzu, přiznám se, v podstatě i ve mně. Ta panika je pochopitelná. Chyba byla, že nepřišel jasný lídr, který by řekl: ‚Ano, situace je vážná. A teď je potřeba udělat to a to a to‘,“ popsal Horáček. Podle něj je nutné nyní zastavit hysterii a analyzovat situaci. 

„Přesně to je úkol prezidenta – a to Miloš Zeman neudělal. Místo toho, aby uklidňoval, mluví o znásilňování žen a kvílí ze všech nejhlasitěji. A lidé mají pocit, že je pochopil. Že rozumí tomu jejich strachu. Bohužel jsme v situaci, kdy nejsou žádná dobrá řešení. Jsou jen mizerná a ještě horší. To nemá cenu zakrývat. Podle mě musíme hlavně soustředit lidské, materiální a finanční zdroje a spolu s partnery co nejdřív udeřit na pašeráky lidí, kteří způsobují škodu i lidem odcházejícím z vlasti a mají z toho nepředstavitelný kšeft. Ty je potřeba nekompromisně zneškodnit. Až tenhle kšeft padne, zmizí podstatná část problému,“ řekl Horáček s tím, že jej mrzí i zlost obrácená dovnitř. Podle něj, když k nám nepřicházejí žádní muslimové, hledáme nepřátele mezi sebou. 

„Češi, kteří se bojí míň než jiní Češi, jsou nazýváni vlastizrádci, dobrosery a sluníčkáři a naopak každý, kdo má obavy, je xenofob. To je věc, která mě hrozně bere za srdce. Neveďme válku Čechů s Čechy!“ uzavřel.