Opozici se 28. února nepodařilo prosadit mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny k migračnímu paktu Evropské unie – tedy o paktu o migraci a azylu. Pro schválení programu hlasovalo 84 poslanců ANO a SPD, proti hlasovalo 95 poslanců pětikoalice.

Ministr vnitra Vít Rakušan v debatě předcházející hlasování prohlásil, že migrační pakt je krokem správným směrem.

„Povinné přijímání migrantů ten migrační pakt neobsahuje,“ zdůraznil Rakušan.

„Migrační pakt je zničení České republiky do budoucna. Nebude se možné z něj vykoupit,“ prohlásil následně předseda SPD Tomio Okamura, citován ČT24.

K neschválení programu mimořádné schůzce se vyjádřil i zakladatel a ředitel Společnosti na obranu svobody projevu Vlastimil Veselý. „Sněmovna o migračním paktu tedy nebude jednat a vláda pravděpodobně nebude hlasovat na Evropské radě proti. Nenašel se jediný poslanec ODS, který by měl zájem o debatu, v níž by se odhalilo, zda ministr Rakušan šíří dezinformaci o migračních kvótách a jaký je skutečný obsah paktu,“ píše Veselý na Facebooku. „Tohle se jim musí ve volbách vrátit.“

Též upozorňuje na to, že vládní politici v posledních letech veřejnost „masírují bezpečnostními hrozbami“, a sami přitom nejsou ochotni se zabývat „největší bezpečnostní hrozbou civilizačního rozměru“, která podle Veselého Evropě hrozí.

„Může znamenat nevratné snížení bezpečnosti pro naše občany – podobně jak to sledujeme v některých evropských zemích,“ varuje Veselý.

Pakt nicméně bude dle jeho názoru pravděpodobně schválen, i přes to, že se vláda hodlá zdržet hlasování. „Pakt bude s vysokou pravděpodobností schválen, protože ho česká vláda během předsednictví EU posunula do horké fáze (proti odporu Polska a Maďarska, čtyři další země se zdržely) včetně relokačních kvót a rozhodovat se bude kvalifikovanou většinou,“ uvádí Veselý v komentáři pro The Epoch Times.

„Před 9 lety bylo nemyslitelné, aby o přijetí povinných migračních kvót některá vládní strana jen uvažovala. Tato vláda to během předsednictví sama tlačila a dosud o tom lže občanům do televizních kamer. Ve sněmovně se o tom nesmí ani diskutovat a novináři mainstreamu to opět pomáhají krýt,“ soudí Veselý.

Novináři by se podle jeho názoru měli zaměřit na dvě věci. Zaprvé na skutečnosti, že migrační pakt obsahuje de facto kvóty, kdy za nepřijatého migranta stát bude platit 20 tisíc eur ale i de iure kvóty. „Protože při velkém migračním náporu se už nebudeme moci nijak vyplatit,“ vysvětluje Veselý.

„Komise chce každý rok rozdělovat nejméně 30 tisíc žadatelů, ale představme si, že migrační vlna dosáhne třeba trojnásobku,“ nastiňuje možnou situaci a citoval politika a analytika Roberta Kotziana, který se problematikou migračního paktu zabýval: „Pokud přislíbené relokace nedosáhnou 60 % celkových potřeb určených Radou pro daný rok nebo nedosáhnou počtu stanoveného v nařízení (nyní 30 000).”

Druhou věcí, na kterou by si novináři měli posvítit, je to, že výjimka České republiky, která se na ní vztahuje kvůli vysokému počtu ukrajinských uprchlíků, je dle Veselého jen dočasná a „záleží na libovůli Komise“.

Veselý následně zmiňuje dokument, který se podařilo navzdory utajení právníkovi Robertu Kotzianovi získat a obsahuje návrh základních principů migračního paktu. Kvóty v něm tak dle Kotziana a Veselého přece jen jsou. „Klíčová část dokumentu, který se podařilo získat Robertu Kotzianovi navzdory utajení, obsahuje návrh základních principů a je založena na převádění příslušnosti k vyřízení žádostí o azyl mezi členskými státy. Zatímco v aktuální verzi paktu je minimální hranice kvóty 60 % z počtu relokací stanovených Radou EU, české předsednictví navrhovalo dokonce 75 %,“ říká Veselý a sdílel naskenovaný dokument.

Šance na zabránění schválení migračního paktu je podle ředitele Společnosti na obranu svobody projevu malá. Vláda podle něj ztratila většinu času mlžením o výhodách paktu pro Česko.

„V normální zemi by zvedl premiér telefon a zavolal s omluvou za změnu postoje do Varšavy, Budapešti a Bratislavy (Slovensko je též proti), aby se rychle sešli ministři vnitra a pokusili se najít u dalších států blokační menšinu (může jít o Rakousko, Dánsko, Finsko, Švédsko a jihovýchodní země). To bychom ale museli mít ministra vnitra, který kvóty skutečně nechce, což se obávám, není náš případ,“ míní Veselý.

Česká vláda dle jeho slov podvedla své partnery Visegrádské čtyřky a stejně tak i veřejnost.

Reforma v oblasti migrace a azylu:

Kompromisní předběžnou dohodu paktu schválili zástupci členských států Evropské unie 8. února. Bylo jí dosaženo mezi předsednictvím Rady a Evropským parlamentem 20. prosince 2023. Týká se pěti klíčových právních předpisů ustavujících pakt o azylu a migraci, které budou reformovat azylový a migrační systém Evropské unie.

Tyto právní předpisy zahrnují aktualizaci nařízení o Eurodacu (unijní databáze otisků prstů), což dle Rady Evropské unie umožní lepší monitorování a řešení nelegálního pohybu osob a sledování žadatelů o azyl.

Nařízení o prověřování, které má za cíl posílit kontroly na vnějších hranicích EU. Zajišťuje rychlé rozhodování o tom, zda osoby vstupující na území EU bez splnění podmínek mají být vráceny do země původu, či zda mají být zahájena azylová řízení.

Nařízení o prověřování má pak za cíl posílit kontroly na vnějších hranicích EU.

Nařízení o řízení azylu a migrace, jež nahrazuje dublinské nařízení a stanoví nová pravidla pro určení, který členský stát je odpovědný za posouzení žádosti o azyl. Nový mechanismus solidarity má rozdělit odpovědnost mezi členské státy, nabízí rovnováhu mezi povinností a flexibilitou v přístupu k přerozdělení žadatelů o azyl.

Pátou částí paktu je nový právní předpis stanovující rámec umožňující členským státům Evropské unie řešit krizové situace v oblasti azylu a migrace. Umožní členským státům upravovat určitá pravidla, jako je registrace žádostí o azyl nebo řízení na hranicích, a žádat o solidaritu a podporu od EU a ostatních členských států.

„Členské státy dnes potvrdily svůj závazek zlepšit evropský azylový a migrační systém. Tato nová pravidla zvýší účinnost evropského azylového systému a posílí solidaritu mezi členskými státy. Na základě této dohody se zásadním způsobem změní způsob, jakým přistupujeme k migraci a azylu, na hranicích i na našich územích,“ uvedla Nicole de Moorová, belgická státní tajemnice pro azyl a migraci.