Máte strach z rostoucích volebních výsledků AfD?Anketa
Právě tato nutnost jim vyplyne z unijní směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti (CSRD) a otázkou bude i nastavení celého systému, jelikož budou větší firmy muset v případě vyloučení jakýchkoli ústupků například znát nejen vlastní emise, ale i emise svých dodavatelů.
Do současné doby povinnost platila pro podniky – subjekty veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci, jako jsou banky, pojišťovny, emitenti cenných papírů a finanční holdingy, které musejí vyhotovit zprávu již za rok loňský a letos ji zveřejnit.
Ministerstvo financí uvedlo, že v Česku se povinnost podávat zprávy o udržitelnosti dotkla dosud 25 subjektů, avšak s aktuálním rozšířením půjde náhle o téměř 2 tisíce firem. Podat zprávu o udržitelnosti za rok 2025 a zveřejnit ji v roce 2026, bude muset dle odboru Politiky udržitelnosti ministerstva až 1 978 podniků.
„Tyto podniky budou zastoupeny napříč různými sektory, přičemž nejvíce jich bude působit ve zpracovatelském průmyslu a velkoobchodu a maloobchodu. Podniky spadající do první a druhé vlny zaměstnávají asi čtvrtinu pracovní síly v České republice,“ uvádí resort.
Dodává též, že ovlivněny nakonec budou i firmy, na které se CSRD přímo nevztahuje, s tím, jak se v dalších letech povinnost podávat zprávy o udržitelnosti rozšíří také na malé a střední kotované účetní jednotky a některé podniky ze zemí mimo EU, neboť i ony budou muset měřit svůj nepřímý dopad v podobě emisí skleníkových plynů. Právě malé a střední podniky budou muset začít reportovat ESG od roku 2026 (za letošek), avšak mají možnost odložit svou povinnost o dva roky (do roku 2028).
O potížích firem s novou legislativou ESG reportingu informovala již vloni v dubnu poradenská společnost Deloitte, dle níž nemělo spolehlivé metriky pro měření sociální složky ESG určovaných novou evropskou směrnicí CSRD až přes 80 % firem a jasnou představu, jak procesy pro ESG reporting nastavit, měla méně než třetina společností.
Deloitte v rámci analýzy provedené v Česku a na Slovensku zjistil, že problém činí například údaje týkající se DEI (diverzity, rovnosti a inkluze), jejichž povinné reportování bude zastoupeno stejně, jako uvádění emisních dopadů.
„Rostoucí důraz na environmentální, sociální a správní (ESG) aspekty podnikání je jedním z nejvýraznějších trendů, které v poslední době pozorujeme. ESG faktory nejsou pouze hezkým doplňkem podnikání, ale stávají se stále více klíčovými pro dlouhodobou udržitelnost a konkurenceschopnost společností. Měřit sociální složku ESG však zatím dokáže jen 19 % společností, které se zapojily do naší celosvětové studie, a jen třetina z nich má plán, jak tyto metriky nastavit,“ okomentovala situaci expertka na Human Capital společnosti Deloitte Zuzana Kostiviarová.
Nejde přitom o nic, nad čím jde mávnout rukou, jelikož by nedostatečná pozornost u tvorby hlášení pro mnohé firmy mohla skončit nemalou dohrou. Poradenská společnost PricewaterhouseCoopers (PwC) totiž doplňuje, že lze očekávat, že unijní taxonomie ESG s největší pravděpodobností skončí coby ukazatel pro vyhodnocování udržitelnosti v rámci zelených certifikací, veřejných zakázek či samotnému přístupu k financování firem.
Zdali minimálně menším a středním firmám, které si s hlášením své udržitelnosti a sociální odpovědnosti samy nevědí rady, unie alespoň v některých ohledech uleví, není vůbec jisté. Po tlaku, který na Evropskou unii dopadá skrze změny v Americe, se Evropská komise nechala dle agentury Reuters slyšet, že by směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků mohla povinnost nefinančního reportingu rozšířit nikoliv na společnosti s více než 250 zaměstnanci a obratem nad 40 milionů eur, ale pouze na větší firmy s více než 1 000 zaměstnanci a obratem nad 450 milionů eur.
V tomto týdnu by tak mohl z Bruselu vzejít návrh na zjednodušení environmentálních pravidel pro podniky, jehož cílem je zvýšit konkurenceschopnost místních průmyslových odvětví a reagovat na slib amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušit regulace, jež vyvolává na Evropu nemalý tlak k zpátečce při zavádění nových byrokratických pravidel.
Potřebujeme více žen v politice?Anketa
Dokument, jehož obsahem je kromě úlev pro menší podniky rovněž snaha o odklad přijetí zákona EU o náležité péči (CSDDD) – jehož cílem je zajistit, aby společnosti ve svých dodavatelských řetězcích nacházely a napravovaly problémy v oblasti lidských práv a životního prostředí, a to včetně subdodavatelů – chce bránit například Španělsko.
Reuters uvádí, že španělská vláda měla komisi v minulém týdnu vyzvat, aby CSDDD nikterak neoslabovala a nedopustila, aby měly společnosti od roku 2027 povinnost provádět „pouze“ hloubkové hodnocení „zelenosti“ a lidských práv pouze svých přímých obchodních partnerů a dceřiných společností a nikoliv úplně všech dodavatelů. U hlášení ESG následně dopis podepsaný španělskou ministryní životního prostředí Sarou Aagesenovou a ministrem hospodářství Carlosem Cuerpem připouští odklad, avšak jen za podmínky, že po uplynutí dané lhůty se povinnosti rozšíří úplně na „všechny společnosti“.
Odložení některých povinností spojených s ESG reportingem – které podle společnosti ENVIROS, jež je členem Skupiny Komerční banky, vnímá nikoliv pozitivně, nýbrž „spíše jako nutné zlo“ až 80 % českých firem – kvůli nejednoznačnému postoji tak zatím finálně není jisté.
Právě implementace povinností týkajících se ESG, jež jsou již nyní směrodatné pro mnohé banky, musejí řešit i mnohé instituce napojené na veřejné finance a výjimkou není ani to, že se o to, jak správně počítat sociální dopady a emise například zajímají i zdravotnická zařízení u externích poradců.
Sběr a analýza dat pro potřeby přípravy ESG reportu (zprávy o udržitelnosti) za rok 2025 a poradenství kolem ESG si vyžádala například společnost Jihočeské nemocnice, a.s., pod níž spadají například nemocnice v Českých Budějovicích, Táboře, Písku, Strakonicích či v Českém Krumlově. Společnosti Greenometer s.r.o. za to zaplatila 1 185 800 Kč.
Nejde o nic výjimečného. Za vypracování ESG strategie, reporting a školení od letošního února do srpna příštího roku dala Nemocnice Kyjov 200 tisíc korun. Oblastní nemocnice Příbram, Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, Oblastní nemocnice Kladno, Oblastní nemocnice Kolín a Oblastní nemocnice Mladá Boleslav platí za implementaci problematiky ESG společnosti Moore Advisory CZ s.r.o. 336 380 Kč každá. Dohromady tak těchto pět nemocnic zaplatí 1 681 900 Kč. A nemocnice v Semilech a Jilemnici z MMN, a.s., pak dohromady náklady spojené s ESG vyjdou v rámci smlouvy s Deloitte Advisory s.r.o. na 1 501 000 Kč.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas