V roce 2017 skončilo veřejné zdravotní pojištění v zisku 9,53 miliardy korun. Celkové příjmy byly 284,8 miliard korun, z toho 65,3 miliardy ze státního rozpočtu, a výdaje 275,3 miliardy korun. V letošním roce jde do systému asi 300 miliard korun.

„Dynamika růstu výdajů (příští rok) bude převyšovat dynamiku růstu příjmů, což je způsobeno především velkým tlakem na růst úhrad poskytovatelům zdravotních služeb,“ píše se dále v dokumentu. Úhrady poskytovatelům příští rok zvyšují také vládou schválené vyšší příplatky za práci na směny pro zdravotní sestry. Celkově půjde na platy zdravotníků o šest miliard korun víc než letos. Náklady rostou také kvůli stárnutí populace a příchodu nových, dražších technologií a léků.

Podle dokumentu by sice měly růst rezervy na účtech zdravotních pojišťoven i v příštích letech, ale přebytky pojištění nebudou stačit na zvýšení rezerv na úroveň hodnot před krizí.

Svaz zdravotních pojišťoven v říjnu varoval, že stejně vysoké tempo růstu nákladů na zdravotní péči nebude v dalších letech možné. Buď se podle něj zvýší platba státu, nebo se omezí nárok na péči.

Ze státního rozpočtu přicházejí peníze do systému veřejného zdravotního pojištění jako měsíční platba za takzvané státní pojištěnce, jako jsou děti, senioři nebo nezaměstnaní. Do roku 2020 je plánovaný její nárůst o 3,5 miliardy korun ročně, systém další pravidelné valorizace svázaný s průměrnou mzdou ministerstvo v současné době připravuje.

Do zdravotnictví putuje asi 7,3 procenta HDP. Většinu příjmů systému tvoří pojistné vybrané od zaměstnavatelů, podnikatelů a živnostníků. Platby za státní pojištěnce tvoří asi čtvrtinu, výdajů ale spotřebují většinu.

Polovina peněz zdravotních pojišťoven směřuje do nemocnic, asi čtvrtina jde na léky, pět až šest procent získávají praktičtí lékaři, sedm ambulantní specialisté a šest procent zubaři. O zbytek se dělí lázně, doprava a laboratoře.