O tom, že se mění klima, už nemohou pochybovat ani občané České republiky, protože dopady globálního oteplování a změnu klimatu pociťují na vlastní kůži. Cítí, že teplejších dnů je víc, než bývalo obvyklé, půda vysychá a neprší tak často jako dřív. Když už prší, objeví se přívalové deště, které se do vyschlé tvrdé půdy nevsáknou, odtečou a zemědělci si stěžují, že se jim v jejich oboru pracuje hůř než dřív.

To všechno jsou projevy globálního oteplování v srdci Evropy. I další části světa vysychají. A to je problém.

A podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) máme ještě větší problém. Globální oteplování už podle jeho názoru nejde zcela zastavit. Česko prožilo už šest suchých let jdoucích po sobě a to je něco, co se mnoha generacím našich předků nestalo.

„Jen největší klimatičtí skeptici, kterých ale výrazně ubývá, to považují za něco, co je normální. Myslím, že my ostatní vidíme, že to normální není. Čelíme něčemu, co ale postihuje nejen Českou republiku. Třeba sousední Polsko zažívá nejhorší sucho za posledních tisíc let,“ upozornil člen vlády v rozhovoru pro deník Právo.

• Celý rozhovor naleznete zde

„Na rovinu si musíme říci, že se změnou klimatu můžeme udělat relativně málo. Můžeme ji maximálně zpomalit, ale velmi pravděpodobně ji nezastavíme. Evropa představuje asi devět procent světových emisí. Pokud nebude existovat globální solidarita, hlavně těch velkých emitentů, tak máme všichni hodně velký problém. Z mého pohledu musíme Českou republiku připravit na to, co se děje a co ještě přijde. Musíme reagovat na stav, který se ale posledních sto let řešil úplně obráceně. Tady vede linie mezi některými aktivisty a mezi vládou. Někteří lidé totiž říkají, dejte maximum peněz do zmírnění klimatické změny, za každou cenu, ale my říkáme, nemáme to sami ve vlastních rukou. To není pokrytecké ani alibistické, to je realita! Plníme a dál budeme plnit závazky vyplývající ze všech závazků Evropské unie i z Pařížské dohody, ale považuji za vrcholně odpovědné být připraveni i na krizové scénáře,“ pokračoval ministr.   

Dopady globálního oteplování však můžeme zmírnit, když se znovu pokusíme zadržet vodu v krajině. Budeme budovat méně betonových ploch, pokusíme se obnovit mokřady a tak podobně. Pokud to uděláme a pokud se podobně budou chovat i hospodářské velmoci jako Čína, USA či Indie, máme podle Brabce ještě čas globální oteplování zpomalit. Pokud bychom na tom začali pracovat před pěti, deseti, patnácti nebo dokonce dvaceti lety, měli bychom prý mnohem větší šanci globální oteplování udržet pod kontrolou.

„Ve velkých městech jsou lidé zvyklí, že voda bude vždycky, ale jsou stovky obcí, které jsou závislé na mělkých studních, které dříve fungovaly 150 až 200 let. Během posledních dvou až tří let vysychají. Nabízíme nové zdroje vody, dáváme dotace na nové studny, vrty. Zdůrazňuji ale, že je to krizová varianta, protože pokud to bude takto pokračovat, tak za dalších deset až patnáct let nebude ani to stačit. Proto budeme budovat i velké přivaděče vody mezi regiony, třeba voda z Ohře půjde na Rakovnicko, povede se voda na jižní Moravu. Dnes se staví několik velkých vodárenských nádrží, jsou vytipované desítky dalších oblastí. Velkou rezervu z hlediska udržení vody mají zemědělci, i když u nich v posledním roce vidím obrovskou změnu,“ uvedl Brabec.