Dotazy se točily okolo energetické bezpečnosti. První z nich směřoval k vyšší ceně elektrické energie v Evropě a systému obchodování s energiemi. „V ČR vyrobíme levnou el. energii, ta levná energie jde na burzu do Lipska a za ceny mnohonásobně vyšší se prodává českým zákazníkům,“ nechápe jeden z dotazujících s tím, že každá evropská země kouká  přece nejprve na své občany. Vyzývá tak ministra k akci.  

„Systém obchodování s energiemi se vyvíjel v rámci Evropské unie téměř dvě desetiletí a je jak z věcného, tak i časového hlediska obtížné na něm cokoliv měnit. Pravděpodobně však i ze sdělovacích prostředků víte, že MPO, resp. vláda, v tomto smyslu vyvíjejí aktivitu v záměru vytvořit státního obchodníka s energiemi. Měl by sloužit pro nákup elektřiny a plynu,“ oponuje na svém profilu ministr s tím, že cílem státního obchodníka by mělo být mimo jiné zvýšení energetické bezpečnosti, snížení cenové hladiny na tuzemském trhu, ale i zvýšení vlivu státu na zásobách plynu v ČR.

U energií se ale zůstalo. Další dotaz totiž směřoval k efektivitě  plynových kotlů, případně jejich výměny. Ministr upozornil, že záleží na tom, zda kotel je plně funkční. Podle ministra preferovaným řešením do budoucnosti jsou v tomto kontextu tepelná čerpadla ve spojení fotovoltaikou, vždy ale dle jeho slov záleží na typu rodinného domu a jeho umístění. Otázka zvyšování cen za energie ovšem dělá vrásky i dalšímu čtenáři.  Dotazujícího zajímalo, jak má ministr naplánováno řešit situace, kdy důchodci nebudou mít na úhradu plynu a dalších služeb a energií, po jejich rekordním navýšení.  „V případě nedostatku finančních prostředků na úhradu nákladů souvisejících s bydlením je možnost obrátit s žádostí na úřad práce a sociálních věcí o tzv. Příspěvek na bydlení, což je dávka, která přispívá osobě/rodině při úhradě nákladů souvisejících s bydlením. V oblasti sociálních dávek existují další možnosti, jako např. pomoc v hmotné nouzi nebo příspěvky na péči,“ snažil se navrhnout možné postupy Síkela.