Podle Výborného je nízké procento v poměru k dotacím MPSV dáno jinou strukturou poskytovatelů sociálních služeb oproti dalším krajům. Sněmovna o sociálních službách jednala předminulý týden a podle Výborného bude chtít věc řešit znovu v úterý.

Lidovci se podle Maláčové stavějí do role bojovníka za sociální služby. Zlínský kraj, který by měl být výkladní skříní KDU-ČSL, na ně ale dává podprůměrnou částku oproti ostatním krajům, míní. „Když jsme se podívali na stav dofinancování jednotlivých krajů k těm dotacím z MPSV, nejhůře z celé republiky je na tom Zlínský kraj. Dával v minulých letech necelá čtyři procenta toho, co jsme posílali za MPSV. Průměr je někde na 20 až 25 procentech, když vyjmeme Prahu, která dává úplně nejvíce,“ řekla Maláčová.

Výborný v reakci pro ČTK uvedl, že Zlínský kraj má jinou strukturu poskytovatelů sociálních služeb než jiné kraje. „Na rozdíl od jiných krajů podstatnou část služeb včetně pobytových má pod sebou v rámci svých příspěvkových organizací. Logicky potom to procento, které jde neziskovému sektoru, je výrazně nižší než v jiných krajích,“ zdůvodnil. Podle Výborného byl příspěvek do neziskového sektoru letos navýšen z 20 na 36 milionů korun.

„Velmi mě mrzí výrok pana předsedy Výborného, že to byl podvod z mé strany. Já budu chtít za tento výraz ještě omluvu. Nicméně si myslím, že pokud někomu kážu vodu a sám piju víno, tak to není v pořádku,“ řekla dnes také ministryně. „Je nehorázné, jakým způsobem ministryně Maláčová podvedla všechny potřebné a také tisíce pracovníků v sociálních službách. Ukazuje se, že její (a vlády) slib je na vodě. Jistá je pouze jedna miliarda. KDU-ČSL bude zítra (v úterý) požadovat v mimořádném bodu vysvětlení!“ napsal dnes na Twitteru Výborný.

Radní Zlínského kraje Michaela Blahová (KDU-ČSL) zodpovědná za sociální oblast ČTK řekla, že hejtmanství od roku 2016 výrazně navýšilo svůj příspěvek na dofinancování sociálních služeb. „V letošním roce máme alokováno 36 milionů na prioritní služby plus 25 milionů na odlehčovací služby. Než nastoupilo současné vedení kraje, rozdělilo se ročně 20 milionů. Zlínský kraj má také větší míru zajišťování sociálních služeb přes své příspěvkové organizace než ostatní kraje. Patříme i mezi kraje, které mají vyšší podíl stárnoucího obyvatelstva,“ uvedla Blahová.

V pátek 7. června se dohodly Maláčová, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a předsedkyně Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová (ANO), že na platy v sociálních službách pošlou krajům půl na půl obě ministerstva dohromady miliardu korun. To dnes schválila vláda. Regiony dostanou dále peníze z evropských fondů, k dispozici je 1,5 miliardy korun na tři roky. Ministerstvo práce na vybrané sociální služby poskytne ještě 447 milionů. Kraje požadovaly na sociální služby dvě miliardy korun.

S dohodou nesouhlasili krajští radní pro sociální věci a náměstci hejtmanů. Žádali Maláčovou a vládu, aby do konce června zajistily celou sumu. V nedělním pořadu České televize 168 hodin pak prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký uvedl, že „jakmile v dohodě zaznělo, že druhá část bude dorovnána z evropských zdrojů, tak jsme věděli, že to je prostě lež a že to není možné dorovnat v té výši, která je potřeba.“ Podle něj nebylo řečeno, že evropské zdroje bude možné čerpat až do poloviny roku 2022 a že dostat tyto peníze bude velmi složité a ve většině krajů nemožné.

„Mně to přijde zvláštní, protože tu mám e-mail od něj ze 4. června, kde píše: ‚Miliarda na platy stačí, miliardu potřebujeme na individuální projekty z evropských zdrojů‘. Takže já nevím, co se zásadně změnilo, protože my jsme postupovali přesně podle té informace,“ oponovala Maláčová.

Celá situace podle ní ukazuje, že je potřeba novela o sociálních službách. „Celý systém musí stabilizovat, musíme v něm udělat pořádek,“ poznamenala. Až pak je podle ministryně možné systém finančně stabilizovat. Podle prvního návrhu MPSV by mohla novela přinést to, že dotace na sociální služby by mohly být tříleté a že by jejich vyplácení zaručoval zákon. Podle informací ČTK by zákon mohl také stanovit, jak velký podíl financí by na sociální služby měly poskytovat kraje, obce a stát.