Podle Topolánka dochází v České republice k naprosto zřejmému oslabování pravice, přičemž na západ od nás naopak oslabuje levice. A bývalý premiér si pokládá otázku, co vlastně za tím stojí. „Kam se vytratila ideologie?“

Na příkladu dvou stánkařů na náměstí, kteří si oba posouvají své stánky blíže doprostřed, aby uzmuli zákazníky tomu druhému, přičemž najednou jsou vedle sebe, na jejich původních místech jsou již stánky nové, a tak se k nim dostane výrazně méně zákazníků, ukazuje Topolánek, jak k tomu mohlo dojít. Pravice a levice se zkrátka rozhodly smazat svoje rozdíly ve prospěch většího počtu voličů, nehleděly však na následky.

Proč ale v České republice mizí více pravice než levice, je nasnadě. Místní obyvatelstvo je z velké většiny závislé na státu, ať se již jedná o dávky, důchody, příspěvky, dotace, spousty dalšího. A tudíž volí raději levicové a populistické projekty než pravicové strany a ty se pak chtějí oné levici přiblížit, aby z toho také něco měly. „Sociální stát a nárůst lidí na něm závislých přináší pohyb voliče mediána směrem doleva,“ píše Topolánek a dodává, že v Evropě už klasické pravicové strany nevládnou.

Celý text zde

„Pravice se dnes posunuje většinou spíše do nacionální roviny,“ vysvětluje a jako příklad uvádí Fidesz Viktora Orbána či Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského. „Ani v jednom případě se tedy nejedná o klasické liberálně-konzervativní formace.“

Problém je také v tom, že se za posledních několik desetiletí proměnila povaha moci. Státy již nejsou vedené ideologiemi, nýbrž mnohdy nepostižitelnými obchodními zájmy, za které se dá leccos schovat. Politické strany také již nejsou, co dříve bývaly, a z médií, „hlídacích psů, se stali domácí mazlíčci“, které ovládá jen několik málo skupin.

Pravice podle něj musí vyrazit znovu do ulic a dát světu najevo, jaká opravdu je, a s tím i najít svoje voliče. „Socialisté musí pochopit, že asistují opakovaně u historického zlomu a nesmí se zachovat jako před 70 lety,“ cituje Topolánek ze své nové knihy. „Pravdou je, že při pohledu na svět, EU a naši zemi mám pocit déjà vu a mrazení v zádech,“ dodává.