Jedinečnou příležitost stát se silnější a jednotnější má Evropská unie podle vize, kterou ve středu představil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař si týž den v Událostech, komentářích ČT pochvaloval projev jako pozitivní zprávu pro jednotu Evropy, protože je z něj patrné, že si Juncker uvědomuje, že Evropská unie může ztroskotat na rozdělování na Východ a Západ. „To je velmi pěkné hodnocení. Člověk by to skoro ocenil, že po deseti letech opravdu dramatického rozdělení Evropy na starou a novou, na tzv. bohatou a na tzv. chudou, kdy to chudá znamená, že má levnější pracovní sílu, kterou lze po libosti zneužívat a její výrobky dovážet v podstatě za dumpingové ceny, to někdo zaregistruje. To je úžasné, že si toho pan Juncker všiml,“ uvádí s neskrývanou ironií Petr Žantovský.

A státní tajemník pro evropské záležitosti ho zaujal i výrokem, že „pan Juncker projevil vůli jednat se státy střední Evropy“, který v pořadu zazněl. „To je věta, kterou bych asi doporučil hodně vytesat někam velkými písmeny nad Prahu. Třeba tam, co stávalo Stalinovo sousoší, kterému se říkalo fronta na maso, protože to má zhruba stejnou hodnotu. Tehdy nám tou sochou předvedli, že Stalin je v čele všeho lidu, teď nám mladičký pan Chmelař, odborník na evropské záležitosti, sděluje, že pan Juncker má vůli se s námi bavit. Vzpomínám, že bývalý francouzský prezident Chirac nám před časem vzkázal, že jsme propásli správný okamžik, kdy jsme mohli držet hubu. Teď má šéf Evropské komise – údajně podle pana Chmelaře – vůli se s námi vůbec bavit. To je fakt pokrok za těch více než deset let od Chirakova výroku,“ podotýká mediální analytik.

Je hezké, když Juncker řekne, že máme právo na stejnou čokoládu

Kroutí nevěřícně hlavou nad tím, že státní tajemník má radost z toho „prudkého, dynamického a oslnivého“ rozvoje evropské integrované unie, který se projevuje tím, že nám nyní Jean-Claude Juncker vzkazuje, že má vůli se s námi vůbec bavit. „A je hezké, když to doplní úvahou o tom, že máme právo mít stejné množství kakaa v čokoládě jako jiné státy. To je zapotřebí doplnit o otázku: ‚A doteď jsme to právo neměli?‘ Co jsme byli doteď? Byli jsme kolonie, jak říkal Josef Skála v České televizi? Nebo v jakém postavení vůči těm, co mají více kakaa v čokoládě, jsme byli dodneška? Navíc pan Juncker to s tím kakaem prohlásil s perspektivou, že na to máme právo. Neříkal, že to nastane a že budeme mít více kakaa, ať už ve skutečném nebo přeneseném slova smyslu,“ upozorňuje Petr Žantovský na to, že o žádné konkrétní nápravě se předseda EK nezmínil.

Zato ale Jean-Claude Juncker přišel s úvahou o sjednocení funkcí předsedy Evropské rady a předsedy Evropské komise. „U toho se dokonce i náš pan Chmelař pozastavil, že by to asi nebylo úplně nejmoudřejší. To pozastavení může mít důvod v tom, že by se vytratila jedna funkce z evropského hyperdomu v Bruselu či ve Štrasburku, a to by byla velká škoda, protože by jeden bývalý funkcionář, třeba pan Sobotka nebo někdo takový, mohl přijít o budoucí trafiku. Myslím, že by se naopak mělo trafik v Evropské unii vytvářet více. Když už máme evropského prezidenta a ministra zahraničí, tak kde máme náměstky, viceprezidenty, kde máme poradce pro národní bezpečnost, kde máme ministry kdečeho dalšího? Ale člověk by neměl fantazírovat, aby se mu jeho fantazie náhodou nesplnily,“ uvědomuje si mediální odborník.

Diskriminace a nepřátelství proti obyvatelstvu části EU

Pro to, že nás předseda Evropské komise, ale i mnozí další přesvědčují o tom, že bychom měli mít společného ministra financí a společnou fiskální i bankovní politiku a dokonce snad i daňovou politiku, má dvě možná vysvětlení. „Buď tito lidé vypadli z knihy Krásný nový svět od Huxleyho nebo ještě možná ze starší knihy Jevgenije Zamjatina, která se jmenovala My, což je vlastně taková průlomová kniha o manipulaci a o zdecimování práv jednotlivce nějakým všemocným systémem, a pak nejsou skuteční. Nebo z nich nevypadli a naopak sami vytvářejí takové prostředí, aby se ty knihy staly realitou. Pak jsou ale nepřáteli minimálně unijních obyvatel, protože vykládat někomu, že doteď neměl právo na stejné množství kakaa v čokoládě, a kdoví, jak to bude dál, je přece diskriminace a akt naprosto ryzího nepřátelství. Z toho jednoduchou úvahou vyvodím, že pan Juncker je nepřítel aspoň části obyvatel Evropské unie,“ vysvětluje Petr Žantovský.