„Abych to uvedl na pravou míru, jsme v prdeli,“ řekl zkraje svého vyprávění Jorg M. „V Německu je totiž dvojí móda. První je politická, která říká, že bychom se měli radovat z každého uprchlíka, protože nám budou pomáhat v rozvoji ekonomiky. A pak je politika druhá, řekněme, že občanská, a ta říká něco jiného, ta říká, že je to mor, teror, děs,“ doplní pan Jorg.

Jeho příběh má konkrétní obrysy i následky. „Vy v Čechách to máte na benzínkách. Můžete se tam zastavit, dát si kafe nebo si něco uvařit v mikrovlnce. V Německu to je tak, že máme síť bister, kde si sednete a jíte. Jenomže všechno se změnilo v okamžiku, kdy si z mého bistra udělali uprchlíci ubytovnu. Ráno přišli a nešlo je vyhnat. Když jsem zavolal policii, dali rychle housku na opékání, když jsem vypnul proud, odcházelo i těch pár věrných, kteří ke mně roky chodí,“ dodal pan Jorg. Aniž by chtěl přibližovat název nebo město, ve kterém podniká. „To se mi vymstí, v Německu je propaganda, tak kritiku vůbec nezaznamenáte, jsme tam jako v akváriu,“ říká pro ParlamentníListy.cz dále.

Takže jak vypadal jeho jeden pracovní den? „Otvírám v sedm hodin, to už tam čekaly rodiny, nahrnuly se dovnitř a neodcházely ani v noci. Někdy máme nonstop, někdy ne. Teď už nemám ani hodinu, zavřel jsem. Umíte si snad představit, že vám v obchodě bude sedět padesát lidí? Co si s tím počnete, co s nimi chcete dělat?“ doplnil závěrem.

O kritické situaci svědčí i fakt, že se německý ministr vnitra Thomas de Maizière v minulém týdnu obrátil na Spolkový úřad pro migraci a apeloval na jeho pracovníky, aby neudělovali azyl každému, ale více zkoumali, zda žadatel skutečně pochází ze Sýrie. Úředníci by také měli zvážit možnost udílet dočasný status uprchlíka, který by se po roce znovu vyhodnocoval. Pokud by se ukázalo, že v rodné zemi běžence už panuje klid a mír, mohl by být vyzván k tomu, aby se vrátil domů.