Myslí si Flegr, že kdyby někteří více poslouchali jeho varování, nemuselo dojít  k současnému stavu – jak u nás, tak v ostatních státech? „U nás na ministerstvu převládli promořovači, kteří se rozhodli, že nás promoří. Oni to věděli velmi dobře, co se na nás blíží. V podstatě šlo o to, že se dohodli, rozhodli již před prázdninami, akorát to neřekli, že dosáhneme kolektivní imunity přirozenou cestou,“ popsal Flegr. Podle něj se pořád balancovalo na hraně kolapsu nemocnic, ale zároveň jsme se promořovali. 

„Kdyby se to neregulovalo, tak to během dvou tří měsíců proletí celou společností a umřelo by opravdu přes 100 tisíc lidí. Když by to vyšlo, jak si to zřejmě naplánovali, tak by nás to stálo mezi 50–90 tisíci mrtvých, což si spočítali, že to jsou ochotní akceptovat,“ dodal Flegr. 

„Ale nenaslouchali evolučním biologům, ti by jim to vysvětlili, že balancovat dokážou, ale jenom do zimy. Protože v zimě přijdou mnohem infekčnější mutace a ty jim špitály naplní takovým způsobem, že akutní péče v podstatě zkolabuje, což se de facto skoro stalo,“ popsal Flegr s tím, že naštěstí se na brzdu šláplo, ale měsíce budeme s přeplněnými špitály. Podle něj došlo skutečně k chybě v uvažování, kdy se někdo za nás rozhodl, že se promoříme. 

Celý problém pak nevnímá jako problém ve znalostech, ale problém v hodnotách. „Tam jsou lidé, kterým asi morálka nic neříká a asi ty desítky tisíc mrtvých hodí na váhu a nevidí za tím ty lidi. Je tam obrovský deficit ne znalostí exaktní tvrdé vědy, tohle jsou ohromné morální deficity,“ dodal. 

„To, proč tím tak krásně prošla Asie, a tím nemyslím Čínu. Já myslím v podstatě demokratické země a třeba i Nový Zéland, Austrálie. Tam mají počty mrtvých mnohem menší, než by měly bez epidemie, protože by je pozabíjela chřipka. Tím, že tam nosili roušky, tam mají méně mrtvých díky covidu, než by měli bez covidu. To, proč dopadli tak dobře, to není nějaký techniky, ale řekli si: my prostě ty svý dědečky a babičky umírat nenecháme. Ať to stojí, co to stojí, prostě covid sem nesmí. A udělali vše pro to, aby covid eliminovali. To se jim krásně povedlo – a nejen že zachránili ty lidi, ale ekonomicky mnohem líp, neskutečně, nesrovnatelně líp, zrovna tak jsme to mohli udělat my. My jsme covid měli na lopatkách před létem. Tam stačilo si říct: a jedeme dál a opravdu ho dostaneme pryč a žádná ani ta druhá vlna by tady nebyla. Možná bychom měli třetí vlnu teď v lednu, protože by se sem dostaly ty nakažlivější mutace,“ míní Flegr, že jsme mohli ušetřit 20 tisíc lidských životů.

Dále se Flegr také věnoval přeplněným nemocnicím. „Když trvá epidemie dostatečně dlouho, a jakýkoliv proces, takový podobný, trvá dostatečně dlouho, tak se hromadí stabilní entity. Stabilní jedinci. V tomhle případě ti, kteří dokážou vzdorovat té nemoci dostatečně dlouho. Na začátku naprostá většina, co jim přijde do té nemocnice, tak do pár dnů umře. Ale tu a tam se mezi nimi objeví někdo, kdo je bojovník, ten vzdoruje třeba dva měsíce, tři měsíce, teď pořád ještě jsou v nemocnicích někteří z té druhé vlny. Tihleti jsou vzácní, ale když ta epidemie, to promořování, trvá dostatečně dlouho, tak oni nám zůstávají v té nemocnici. Ti, co snadno umřou, nám uvolní postel velmi rychle. Ale tihleti, kteří dlouho bojují, se nám tam museli zákonitě nahromadit a ti nám tam budou blokovat postele strašně dlouho, i kdyby se nám podařilo potlačit šíření viru,“ sdělil. 

Flegr následně uvedl i to, že očekává, že až vykvetou pampelišky, situace se zlepší. „A pak už se to bude jenom zlepšovat. Ne kvůli tomu, co proti tomu vláda či ministerstvo dělá, ale navzdory tomu. Prostě bude tepleji a zase to šíření tady toho viru nepůjde tak dobře aerosolem a bude se šířit kapénkami, tím pádem už nebude potřeba tak rychle... už si bude muset ten virus toho svého nositele šetřit,“ poznamenal Flegr. Podle něj začnou převládat hodnější, uměřenější kmeny. 

Co se týče původu viru, Flegr si je podle svých slov na 99 procent jistý, že virus utekl z laborky. „Stačí se zamyslet. V celé Číně je jedna laboratoř nebo dvě laboratoře, které mají povolení pracovat s takhle nebezpečnými patogeny. A zrovna v jedné z nich pracuje vědkyně, velmi slavná tamější, která se celý život věnuje koronavirům a má tam sbírku 12 tisíc koronavirů z různých netopýrů, zrovna v tomhle městě vypukne takováhle epidemie... tahle jedna indicie stačí. Ta pravděpodobnost, že to uteče zrovna tam, to je v podstatě... kdyby to měla být náhoda, tak by to musela být obrovská náhoda,“ poznamenal Flegr.

Vyjádřil se i k tomu, zda by pustil děti do školy. „Já bych je tam pustil, ale s tím, že bych nejdřív zařídil, aby byly testované jednou do týdne pomocí PCR testu. Antigenní testování je další nesmysl, který si zase, já nevím, kdo to té vládě poradil – na preventivní testování antigenní testy nejsou. Ty rozpoznají, že je člověk nakažený, kdy je sám nakažlivý. Když potřebujeme zabránit, aby nakazil dalšího, tak to musíme vědět s předstihem, ještě než on sám bude nakažlivý. Na to jsou PCR testy. Ty to zjistí dva až tři dny předtím, než člověk začne být nakažlivý. Takže stačí jednou za týden ty školáky otestovat. A čím víc jich bude chodit do školy, tím rychleji se zbavíme té epidemie. Totéž ve fabrikách,“ je přesvědčený Flegr.

Věří však i v to, že do podzimu se vrátíme do normálního života. „Během léta nebo září už se opravdu dokážeme proočkovat i při tom našem nesmyslně pomalém způsobu,“ dodal. Roušky však podle něj letos ani příští rok na jaře neodložíme. 

Co se týče obchodních center, Flegr by to omezil počtem lidí. Zároveň však říká toto: „Dnes chodit nakupovat, to je nesmysl. Tak si to člověk má objednat. Ten rozvoz je dneska už i mimo Prahu. Mám pocit, že se ten náš život změní i po té epidemii, protože je ekologičtější si to nechat přivézt,“ sdělil. „Myslím si, že obchodům dost odzvonilo,“ dodal.