Ruské ozbrojené díly mohutně podporují vojenské jednotky syrského prezidenta Bašára Asada. Tvrdé boje se vedou např. o totálně zničené město Aleppo. S pomocí ruských bomb padajících z nebe získal Asad kontrolu nad podstatnou částí města a je spokojen. Někdejší obyvatelé Aleppa však jeho spokojenost nesdílejí.Tisíce lidí opustily rozvaliny, které naznačují, jak by jednoho dne mohla vypadat apokalypsa. Někteří uprchlíci doufali, že najdou bezpečí v Rusku, ale podle všeho se krutě přepočítali.

Svědčí o tom osud dvaatřicetiletého Salekha, který se v Aleppu živil jako krejčí. Ze zničeného města prchl do Ruska, aby tu zažádal o statut uprchlíka, a narazil na tvrdý odpor ruských soudů. „Soudkyně mi řekla, že život v Aleppu, kde padají bomby z nebe každý den, je v podstatě v pořádku a že bych se měl vrátit domů do Sýrie. Tak jsem jí hned oponoval: Moje useknutá hlava pak skončí na vašem soudcovském stole, ale to už bude pozdě, abyste mi udělila status uprchlíka,“ rozčílil se  Salekh.

Celou zprávu v angličtině najdete zde.

„Z více než 10 000 syrských uprchlíků dostali v Rusku zatím pouze dva oficiální status uprchlíka,“ tvrdí Svetlana Gannushkina, ředitelka nevládní organizace, která se věnuje pomoci uprchlíkům. Její pracovníci prý často slýchávají od úředníků, že v zemi žádné migranty nechtějí.

Spolu se Salekhem žádají o azyl další tisíce migrantů, a to nejen ze Sýrie. V Moskvě najdeme např. uprchlíky z Jemenu, kteří zase utíkají před bombami padajícími z letounů Saúdské Arábie. Na verdikt, zda se dočkají statusu uprchlíka, čekají mnohdy ženy s několikaměsíčními dětmi na klíně. Soudní útrapy však nejsou to jediné, s čím se musejí uprchlíci vyrovnat. Řadu uprchlíků na ulici obden kontroluje policie, údajně jen kvůli odlišné barvě pleti. 

Šestadvacetiletá Macando z afrického Konga tvrdí, že se útěkem ze své rodné země snažila vyhnout jedné velké noční můře, jenže po příjezdu do Ruska zjistila, že ji čeká další horor. Lidé ji dávají najevo, že o černocha v Rusku ani trochu nestojí. Z Konga uprchla poté, co byl unesen její manžel a ona sama musela čelit výhrůžkám smrtí. Byla těhotná a přála si, aby její dítě vyrůstalo v lepším světě. Podle všeho si teď však vůbec není jistá tím, zda se tento sen v Rusku opravdu naplní.