„Dělníci v továrnách dostali možnost odsuzovat inženýry a posílat je na smrt. Takže podle nich měl stalinismus 30. let jistý demokratický aspekt, v tom smyslu, že dával neelitám možnost útoku na elity, dělníkům na své inženýry,“ uvedl Pullmann v rozhovoru pro Echo24.cz.

V rozhovoru pro internetovou televizi DVTV Pullmann uvedl, že Stalinovo pojetí práce s lidem je v rozporu s dnešní liberální demokracií, která klade důraz na ochranu menšin a na dodržování zásad právního státu. Na Stalinismu ale podle něj opravdu musíme vidět to, že dělníci - lid - dostali právo kritizovat své inženýry. „Demokratický prvek spočívá v té participaci,“ zdůraznil Pullmann.

Redaktor Deníku N Jan Moláček nabídl na Pullmannova slova pohled, ve kterém rozlišoval liberální demokracii a čistou demokracii bez přívlastků. Stalin se jen tvářil, že staví systém s jistými na oko demokratickými prvky.

A lidé, kteří dnes útočí na demokracii, dělají totéž, co Stalin, který napřed získal kontrolu nad společností a pak nechával lid vydávat různé rezoluce požadující smrt svýc nadřízených.

„Vždyť i dnes jsou právě útoky ‚neelit na elity‘ tím, co je pro odpůrce liberální demokracie skutečným smyslem té demokracie, kterou prosazují. Elity jsou terčem všech populistů, ať už jim říkají ‚enemy of the people‘ nebo ‚pražská kavárna‘. Pokud někdo pochybuje, zda se našli lidé autenticky žádající za stalinismu ‚popravy zrádců‘, ať si zkusí odpovědět na otázku, zda by se takoví nenašli, kdyby za pár let stála před soudem, řekněme, jistá bývalá ombudsmanka. Vážně nenašli? Pokud si to někdo myslí, zřejmě nesleduje debaty na sociálních sítích,“ napsal Moláček na Facebooku.

Podle redaktora bychom měli myslet na to, že stalinský totalitní režim fungoval právě i proto, že se lidé zapojovali do dění, skutečně podepisovali rezoluce, účastnili se manifestací a tak podobně. Vycházeli i z představy, že to, co dělají, není úplně v pořádku, ale kdyby to nedělali oni, dělal by to někdo jiný a možná by byl ještě horlivější v naplňování teroru. A když takto přemýšlí nemalá část společnost, totalitní režim může fungovat.

„Pokud budeme totalitu zjednodušovat na něco, co je vždy seshora nebo zvenčí vnuceno vzdorující společnosti, pak mimo jiné také vyřadíme z provozu imunitní systém, který nás může ochránit před nástupem totality příští. Je totiž jisté, že pokud ta nedejbože přijde, tak nám ji nikdo nevnutí, ale přinese nám ji - minimálně zčásti - vůle většiny a zcela demokraticky odevzdané volební hlasy,“ varoval v závěru Moláček.