Moravec hned na úvod pustil slova ústavního právníka profesora Jana Kysely.

„U nás se setkáváme s určitým rozpoložením zalouženém na panice a strachu a dnes mi připadá, že je to tak, že to není vláda, která tlačí kupředu určitá omezující opatření, ale je to veřejnost. Skoro mi připadá, že kdyby se vláda rozhodla otevřít hranice, tak bude čelit peticím statisíců lidí, kteří budou mít pocit, že otevření hranic pro ně znamená rozsudek smrti,“ upozornil Kysela. „Když příliš vystrašíte veřejnost, tak když si sundáte roušku, tak už nemusíte být napadeni strážníkem, ale můžete být napadeni spoluobčany,“ doplnil ještě

Jourová konstatovala, že Evropská komise bedlivě sleduje všechny státy.

„My jsme zmapovali všechny nouzové režimy, které jednotlivé členské státy přijímají. Zatím musím říci, že jsme nenašli žádný režim, který by jasně odporoval evropským pravidlům,,“ uvedla Jourová, s tím, že chápe, že bylo v časech pandemie nutné k nouzovým stavům sáhnout. Problém viděla jinde. „V tom, jestli se po odeznění té krize dokážeme dostat zpátky, alespoň do normálu, který byl předtím,“ sdělila Jourová.

Pokud jde o často kritizované Maďarsko, nezbývá podle ní než sledovat, jak se vláda Viktora Orbána bude doopravdy chovat. „Zatím Maďarsko nepřijalo žádný takový dekret, který by odporoval evropským předpisům.“

Vondra vyjádřil pocit, že obavy o demokracii v Maďarsku jsou předčasné, protože armáda nepřevzala vedení centrální banky nebo nemocnic. „Jejich zákon je koncipován  tak, že co u nás dělají hasiči, tak tam dělá armáda. Koneckonců i u nás napochodovala armáda do domovů důchodců a nikdo tady před tím nevaroval. Pokud jde o parlament, tak minulý týden v Maďarsku parlament zasedal, ale tomu už se nikdo nevěnoval,“ zlobil se Vondra, s tím, že řada levicových médií maďarského premiéra Viktora Orbána kritizovala, aniž by si však přečetla, co říká maďarský zákon o nouzovém stavu. „Restriktivní opatření jsou ve Francii mnohem tvrdší než třeba v Maďarsku,“ upozorňoval dál Vondra, ale Francouze nikdo nekritizuje.