„Politici napříč stranami se předhánějí v moralistickém napomínání, abychom si v tento svátek připomněli, že naše přání a cíle jsou nicotné a nepodstatné ve srovnání s hodnotami planetárními. Při očekávaném propadu životní úrovně způsobené postupně takřka všemi vládními politiky za posledních dvacet let zní takové mentorování zvláště falešně. Jako by očekávaná chudoba přece jen v sobě měla jiskřičku něčeho pozitivního: čím hůře se daří lidem, tím lépe pro Zemi,“ domnívá se místopředseda Svobodných Luboš Zálom, podle kterého má Den Země především za úkol zapůsobit na veřejnost, aby si uvědomila svůj vliv na planetu Zemi a pokusila se trochu snížit své nároky a uskrovnit se. „Je-li však snížení lidských nároků principem a tzv. blaho planety hlavním environmentalistickým zájmem, jak by měl potom vypadat ideální lidský život?“ ptá se Zálom ve svém blogu.
Zároveň si však pokládá otázku, jaké jsou tedy skutečné motivy environmentalistů? „Ačkoliv se tváří, že jim snad leží na srdci osud lidstva a jejich další přežití, v souladu s konceptem tzv. trvale udržitelného rozvoje, skutečnost je jiná. Jejich smýšlení je zásadně anticivilizační. Představují si ideál lidství v návratu k omezenému primitivismu, kdy příroda nebyla štědrým zdrojem užitku nýbrž obávaným protivníkem, s nímž bylo nutné každodenně svádět nemilosrdný boj o přežití. Zastánci tzv. šetrnosti vůči planetě Zemi ve své podstatě nenávidí touhu po blahobytu a pohodlí, nenávidí tvořivost a invenci, a v první řadě chovají zuřivou nenávist vůči nezávislému rozumu,“ tvrdí Zálom a přidává několik příkladů „kazatelů apokalyptického zeleného náboženství“.
„Rozum je jediným prostředkem poznání a přežití, jaký má člověk k dispozici. Extenzí rozumu je pak produktivní činnost, jež se, přijmeme-li na okamžik terminologii zelených alarmistů, projevuje jako ,ekologická stopa'. Jestliže nahlížíme na problematiku existence a tvorby přírodních zdrojů správně, je pak to, co environmentalisté nazývají ekologickou stopou, něčím veskrze pozitivním: popisuje totiž otisk lidského rozumu v přírodě. A ten otisk je úctyhodný, zamyslíme-li se nad tím, jak ohromného technologického pokroku dosáhla západní civilizace během posledních dvou set let,“ uvedl Luboš Zálom, podle kterého vděčíme našim předkům za to, že si nedělali starosti s tím, že by snad ve jménu „blaha planety Země" měli omezit svoje nároky.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
Mgr. et Mgr. et Mgr. Tomáš Zdechovský, Ph.D., MBA byl položen dotaz
17. listopad
Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
wwww Jinde na netu:
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.
Další články z rubriky
20:17 Sliby chyby. Unijní miliardy po povodních nedorazí. A takto to vypadá s pomocí vlády
REPORTÁŽ „Chtělo by to změnu legislativy, ať stát může pomáhat postiženým městům a obcím rychleji ne…
- 18:57 Odpad lidstva? Málo. Lipavský v Kyjevě litoval, že nebyl ještě ostřejší
- 14:01 Šílený Fiala, mám o něj strach. Babiš zvedl koalici mandle, Pekarová i Pavel Novotný nadskočili
- 11:35 Poprask s registrací. Ministr nevěděl, teď hasí průšvih. V ODS řev, že je nikdo nebude volit
- 9:20 Dárek pro Ukrajinu. 111 miliard? Splácet nemusíte. Kdo nesouhlasil, neuspěl. I EU půjčila
- 7:40 Vejce – 65 Kč. Čechy čeká v obchodech nemilé překvapení
