Vyeskaluje nová situace kolem Donbasu do konfliktu evropského formátu?Anketa
Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu zdražuje plyn a ropa. Očekáváte, že ceny budou ještě více stoupat?
Nedá se to vyloučit. Rozhodujícím faktorem bude fyzický tok zemního plynu, jestli bude omezen nebo dokonce zastaven. Či bude probíhat bez omezení jako před ozbrojeným střetem na Ukrajině. Domnívám se, že poslední varianta je nejpravděpodobnější. Není v zájmu Ruska zastavovat tok plynu. Rusko, respektive Gazprom, se bude snažit vykreslit jako podnik, který plní svoje závazky. Nárůst cen, který nyní pozorujeme na trhu, je jakási riziková prémie z obav, že fyzické přerušení dodávek nelze vyloučit. Není to nejpravděpodobnější varianta, ale v nějakých černých scénářích s touto možností obchodníci s plynem musejí počítat. Kdyby k tomu opravdu došlo, tak by ceny plynu zcela jistě povyskočily řádově ještě více. Dostali bychom se do nouzového stavu.
Naopak pakliže se na jakékoliv úrovni zastaví konflikt, dojde k jednání, trh se uklidní a tok plynu bude pokračovat, pak bych očekával, že ceny plynu se mohou na burzách i snížit a vrátit se k úrovni, která byla před konfliktem. Určitě o něco vyšší, ale zdaleka ne tak vysoké, jako je třeba teď, nebo v závěru roku. Pořád bude v cenách plynu působit politická riziková přirážka, protože i když se konflikt zastaví v horké fázi, nebudeme mít jistotu, zdali se opět nerozhoří.
Pokud by došlo k výpadku, třeba i dlouhodobému, ruského plynu do Evropy a opravdu se to úplně vyloučit nedá, co bychom mohli dělat? Dokázali bychom se bez ruského plynu obejít?
Ruský plyn v plném objemu v krátkém časovém horizontu měsíců a troufám si říci i jednoho dvou let nelze nahradit. Nelze v tak krátkém časovém horizontu postavit ať už exportní nebo přijímací terminály na LNG. Producenti na trhu nemohou tak rychle zvýšit exportní kapacity. To zkrátka nelze. Vyžaduje si to delší čas. V takovém případě bychom museli přejít do určitého nouzového režimu, kdy bychom museli omezit spotřebu zemního plynu. Zřejmě bychom museli na určitou dobu pozapomenout na odchod od uhlí. Využít ho jako tuzemskou surovinu a dostali bychom se do paradoxní situace, že naše vysoká závislost na uhlí v naší a polské energetice – což v dlouhodobém horizontu je nevýhoda, protože dříve nebo později nakonec budeme muset dekarbonizovat – by v krátkodobém krizovém období mohla být výhoda. Pro výrobu elektřiny a tepla by chybějící plyn byl nahrazován tuzemskými zdroji.
Bylo by třeba přestavovat síť v Evropě třeba na zkapalněný plyn?
Nebylo. Roury v Evropě mají dostatečnou kapacitu. Spíše jde o to, že kdyby došlo ke kompletnímu výpadku, tak tam nebude proudit základní zdroj čtyřicet procent energie z Ruska. Připomínám, že v minulých letech byla kapacita terminálu na zkapalněný zemní plyn využívána stěží na padesát procent. Pro názornost objem importu LNG, který byl vysoký v roce 2021, daleko vyšší než v předchozích letech, byl zhruba 22 miliard v přepočtu na kubíky, ruský export byl 150 miliard. Z toho si lze vyvodit, že násobně kapacitu terminálu LNG zvýšit nemůžeme.
Ještě větší omezení vidím ze strany exportérů. V současnosti jsou exporty kapacity LNG využívány naplno. Nedá se očekávat, že by Katar zrušil dlouhodobé kontrakty na vývoz do Asie, která to také potřebuje, a přesměroval je do Evropy. Pouze část, nějaký pohotový trh, který může být přesměrován. Což se dělo v závěru roku, kdy k nám přišly dodatečné objemy LNG z USA. Toto však zdaleka nemůže nahradit chybějící miliardy v plném rozsahu. Tyto dodávky by se zcela jistě navýšily. Evropa bude ochotna platit vyšší cenu v situaci nedostatku. Byl by to velice lukrativní trh pro všechny exportéry LNG. Zároveň však bychom museli přistoupit zřejmě k uvážení, ve kterých oblastech využití zemního plynu omezit. První oblastí je asi energetika. Rezervní kapacity uhelných elektráren byly třeba v Německu dočasně zakonzervovány, někdy i z komerčních důvodů, protože zemní plyn byl výhodnějším palivem. Uhelné elektrárny se zdaleka nevyužívaly na plný výkon. Nyní by se tato situace obrátila. Všechny uhelné kapacity by v případě výpadku dodávek ruského zemního plynu byly využívány naplno.
Psali jsme:
V takovémto případě by se tedy odklon od uhlí navzdory Green Dealu na nějaký čas pozastavil?
Na nějaký čas by se pozastavil, než bude dobudována nová infrastruktura jak exportních, tak přijímacích terminálů. Na nějaký čas by bezpečnost zásobování dostala přednost nad dlouhodobými cíli. Máme nějaké cíle do roku 2030, následně do roku 2050. V takovém případě by zajistit zásobování v roce 2022 a 2023 dostala určitě vyšší prioritu.
V choulostivé situaci je Německo, které sice hodně tlačí Green Deal, ale zároveň je největším příjemcem ruského plynu v Evropě a jeho výpadek by byl pro ně jistě velmi citelný. Ukončují provoz jaderných elektráren. První, co mě napadne, je, že by je v takovém případě dále používali. Je to možné?
Prodloužení provozu přichází v úvahu už jen u zbývajících tří bloků. Elektrárny, které už zrušily provoz a byly odstaveny, již nelze pružně nahodit. Bylo by to s velmi vysokými náklady a nejde to i z bezpečnostních důvodů. Jaderný reaktor když se zastaví s cílem ukončit provoz, tak ho nelze jednoduše nahodit. Samozřejmě pokud není rozebrán, tak to lze, ale je to spojeno velkými náklady. Musely by tam být velké bezpečnostní audity. Nečekám, že by byly oživovány již odstavené reaktory.
Co připadá v úvahu, že poslední tři reaktory, které mají být odstaveny do konce roku 2022, mohou být udrženy a prodloužen jejich provoz. Rozhodně ne nadlouho, protože provozovatelé těchto elektráren už neinvestovali v posledních měsících do údržby, investic. Už to bylo v útlumové fázi. Musely by tam být vynaloženy nějaké dodatečné rychlé investice. V zásadě je to však možné. Poslední tři reaktory by mohly být prodlouženy na nezbytnou dobu, než bude vyřešeno zásobování zemního plynu z jiných zdrojů.
Což by však ale zdaleka nestačilo a i Německo by muselo znovu nahodit uhlí?
Samozřejmě. V případě uhlí Německo disponuje strategickými rezervami. Jsou tam rozsáhlé kapacity nyní ve studeném provozu, ale jsou udržovány s cílem, že se ve výjimečných situacích může provoz obnovit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
