Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ani vláda podle úřadu takový pokyn nevydali. Ministerstvo ČTK sdělilo, že někteří zaměstnanci informace dezinterpretovali a že z toho budou vyvozeny personální důsledky.

V době pandemie se počty tabulkových míst na krajských hygienických stanicích zvyšovaly o 134 míst. Rozpočet ministerstva zdravotnictví minulá vláda pro letošní rok schválila na rekordních 23,7 miliardy korun, v roce před pandemií covidu-19 byl 8,2 miliardy. Nový návrh rozpočtu má vláda schvalovat ve středu. Podle České televize chce navíc zmrazením plateb za státní pojištěnce ušetřit téměř 11 miliard korun.

„Do pondělního rána, do osmé hodiny, máme nahlásit, kolik z nich (pracovníků) je pod zákoníkem práce a kolik pod služebním zákonem,“ řekl serveru ředitel Krajské hygienické stanice Pardubického kraje Antonín Vykydal. Jeho stanice má snížit počet míst o čtyři, například v Ústeckém kraji by se mělo propustit pět pracovníků.

Pražská hygiena neví, kolik zaměstnanců by měla propustit, ale serveru potvrdila, že zprávu z ministerstva dostala. Krajskou hygienickou stanici kraje Vysočina informace o rušení míst nepříjemně překvapila, řekla Seznamu její mluvčí Jana Bohmová. „Obzvláště v této pro nás nesmírně náročné době a za situace, kdy se již delší čas hovoří – a to nejen mezi odbornou veřejností – o personální poddimenzovanosti hygienických stanic,“ uvedla. Situaci řeší i ředitel plzeňské hygieny Michal Bartoš.

Podle vyjádření ministerstva se propouštění nechystá. „Ministr zdravotnictví ani vláda ČR nedali žádný pokyn ani nevydali žádné rozhodnutí, které by znamenalo propuštěni zaměstnanců hygienických stanic, jak dnes publikovala některá média,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. „Kvůli chybě některých zaměstnanců došlo k hrubé dezinterpretaci a budou vyvozeny personální důsledky,“ dodal.

Krajské hygienické stanice mají v současné době asi 2300 zaměstnanců, v roce 2020 tam vzniklo 134 nových míst. V některých regionech, zejména v Praze a středních Čechách, se kvůli nízkým platům dlouho nedařilo místa obsadit. Návrh rozpočtu minulé vlády počítal se zachováním těchto 134 nových míst na KHS a s dalšími 24 místy na pokračování projektu Chytrá karanténa, který organizačně zajišťoval sběr a vyhodnocování dat v době epidemie koronaviru. Na jejich platy počítal návrh se 78,3 milionu korun. Dalších 17,2 milionu bylo vyhrazeno na zvýšení platů hygieniků a pracovníků Státního zdravotního ústavu.

Většina peněz do zdravotnictví nejde ze státního rozpočtu, ale z veřejného zdravotního pojištění. Do něj přispívají zaměstnanci, zaměstnavatelé nebo podnikatelé. Z rozpočtu se hradí pojistné za seniory, děti, nezaměstnané nebo vězně. Zvyšovalo se tři roky po sobě, bývalá vláda plánovala další zvýšení o 200 korun na 1976 korun měsíčně.

Podle neoficiálních informací nynější vláda chce platby za státní pojištěnce zmrazit. Česká televize uvedla, že ministr Válek už ředitelům zdravotních pojišťoven oznámil, že o 200 korun vyšší podle starého návrhu rozpočtu budou jen do března, dál budou 1760 korun. Pokud by byly od dubna na této úrovni, stát by proti původnímu návrhu rozpočtu ušetřil 10,8 miliardy korun. Celkově měla letos platba státu za státní pojištěnce být 137 miliard korun.

Proti roku 2019 před pandemií koronaviru, se loňské příjmy veřejného zdravotního pojištění zvýšily o 96 miliard, tedy o více než 29 procent. Tento týden začaly zdravotní pojišťovny vyjednávat se zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče o rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění na rok 2023. Podle některých pojišťoven nebude příští rok možné úhrady za zdravotní péči dál navyšovat, protože systém už v současné době hospodaří s deficitem. Na letošní rok jsou výdaje naplánované na téměř 441 miliard korun.