Masakr v Buče šokoval celý svět. „Je to obrovská tragédie, válečný zločin jako z učebnice, nelze to žádným způsobem omlouvat. Můžeme zkusit najít nějaké vysvětlení, co se vlastně stalo. Nemyslím si, že by to bylo nějaké cílené zabíjení podle nějakých seznamů. V minulosti se objevily zprávy, že Rusové mají nějaké seznamy ukrajinských politiků, aktivistů, různých veřejně činných osobností, které by měly být terčem zabití nebo únosů, ale podle těch výpovědí Ukrajinců se zdá, že tady ruští vojáci nepostupují podle seznamů, že zabíjejí spíš náhodně. Mohlo to být i tím, že mohli být pod nějakým obrovským psychickým tlakem. Mohl to být jakýsi kolektivní zkrat, mohla to být třeba reakce na nějaký incident, oni si mohli myslet, že se stali terčem nějakého útoku, třeba ze zálohy, a mohli na to reagovat takovýmhle strašlivým činem, takovýmhle masakrem civilistů,“ zmínil Visingr, že těch vysvětlení se skutečně nabízí několik, ale on si osobně nemyslí, že šlo o postup podle cílených seznamů. 

Následně se zaměřil na složení ruské armády. „Etničtí Nerusové v ní tvoří zhruba 40 procent stavu. Konkrétně v celých ozbrojených silách Ruské federace. Když se podíváme na ztráty z ukrajinského konfliktu, třeba na nějaké seznamy mrtvých a raněných, tak tam vidíme, že tam ta turkická, tatarská jména převažují. Tvoří přes 60 procent těch ztrát. Čím to je? To je tím, že vlastně v těch obyčejných jednotkách, to znamená v těch nižších tankových, dělostřeleckých, tam tvoří etnické menšiny většinu toho personálu. Zatímco třeba v letectvu nebo ve strategických jaderných silách, tam jich je podstatně méně. Čili v těch jednotkách, které nesou tu největší tíži těch bojů, tam je těch příslušníků těch menšin vlastně většina, takže proto tvoří i většinu těch ztrát,“ popsal Visingr.

• ONLINE: Válka na Ukrajině

„To, že jsou ty menšiny v ruské armádě nadreprezentovány, oproti množství podílu na ruské populaci, to je dané dvěma faktory. První je materiální. Etnické menšiny jsou často chudé a ta služba, profesionální, v ruských ozbrojených silách, je placená docela dobře, takže pro ty mladé muže vesměs z chudých regionů je to prostě dobrá kariéra. A za druhé, tyhle národnosti mají často nějaké svoje etnické tradice, nějakou válečnickou čest, když to tak nazveme, takže pro ně ta služba v ozbrojených silách je zdrojem hrdosti, cti, že oni se do té armády hlásili nejen kvůli penězům, ale i vlastně z těchto emocionálních důvodů,“ dodal Visingr.

Rusové podle něj v konfliktu ztrácejí víc. „Vždy, v každé válce je to tak, že útočník ztrácí víc než obránce. Ta čísla, která uvádějí Ukrajinci, myslím, že čerstvě teď uvádějí téměř 19 tisíc padlých Rusů, ta jsou přehnaná. Celkem bych se držel toho, co odhadují americké zpravodajské služby, ty konzervativní odhady po měsíci války říkají přes deset tisíc padlých, teď už se začíná mluvit o patnácti tisících. A nesmíme zapomínat na klasickou vojenskou poučku, že na jednoho padlého připadají tři zranění. Čili pokud by Rusové ztratili těch patnáct tisíc mrtvých, tak by to znamenalo 45 tisíc raněných, čili 60 tisíc činí ztráty v tomto případě. Kdybychom byli hodně konzervativní, šli bychom o trochu níž a řekli bychom si, že je to v uvozovkách jenom padesát tisíc, tak je to vlastně čtvrtina celé té síly, kterou tam Rusové nasadili,“ zmínil Visingr s dovětkem, že Ukrajinci mají jistě také bolestné ztráty.