Není tajemstvím, že se příslušníci židovské populace necítí v Německu příliš bezpečně. Svůj podíl na jejich obavách má extrémní levice, která se svým antisemitismem nikterak netají. Nicméně větší hrozby dle samotných německých Židů představují muslimové. Především ti, kteří přišli do Německa nedávno a nosí v sobě minimálně podezřívavý vztah k Židům, který je v jejich rodných zemích považovaný za normu.

Počet muslimů v Německu neustále stoupá a již před mnoha lety početně předčily židovskou populaci. Zatímco rodilí Němci se v drtivé většině případů ze své historie poučili, v případě muslimů to bohužel neplatí. Alarmující je situace zejména ve větších městech, kde v některých čtvrtích přistěhovalci s muslimskými kořeny tvoří významný podíl na zdejší populaci. Typickým příkladem je Berlín.

Jak referuje magazín Focus, právě v Berlíně se antisemitismus objevuje již na základních školách. Otec židovské dívky si podle reportáže Berliner Zeitung stěžoval, že muslimští žáci jeho dceru šikanují kvůli tomu, že nevěří v Alláha. V minulosti jí dokonce bylo vyhrožováno smrtí. „Něco takového nemůžeme akceptovat. Muslimská komunita by se měla mnohem víc zapojit do boje proti antisemitismu, protože to je společný cíl nás všech,“ říká přední členka berlínské SPD Sawsan Chebliová.

Narůstající antisemitismus a násilí na školách připouští také šéf Asociace německých učitelů Heinz-Peter Meidinger, který hovoří o „amerikanizaci poměrů“. „Díkybohu se tento problém zatím nerozšířil plošně na všechny školy. Na druhou stranu, slovní i fyzické útoky na učitele a žáky jsou stále častější. A to se týká zejména škol s třídami, ve kterých je sedmdesát až sto procent přistěhovalců. Studenti si dokonce nosí do třídy pepřový sprej či nože.“

Podle Meidingera v některých školách dospěla situace tak daleko, že hrozí naprostá ztráta kontroly. „Problémy působí především studenti, v jejichž rodinách se postavení ženy naprosto liší od našich zvyklostí. Takoví studenti pak učitelkám otevřeně nadávají a vyhrožují jim. V některých školách jsou takové věci bohužel na denním pořádku. Školy jsou ponechány svému osudu a nikdo se jim nesnaží pomoci,“ stěžuje si Meidinger.