Debata o sílícím vlivu Ruské federace v arktické oblasti se podle Zbořila zdá být pro některé zpravodaje stejně důležitá jako konflikt mezi Státem Izrael a palestinskou organizací Hamás, těch protiizraelských bojůvek v Pásmu Gazy.

Stejně tak se lidé rozhlížejí po tom, jakou úlohu hraje německá diplomacie, nebo může hrát německá diplomacie, v rusko-americkém dialogu nebo v německo-amerických neviditelných vyjednáváních. Možná je to dáno tím, že americká administrativa se v tom chtění zabývat se všemi problémy současného světa dostala do stavu napětí a nejistoty, které souvisejí i se situací vnitropolitickou ve Spojených státech.

Událostí je tolik, že musíme předpokládat, že tajná diplomacie je záležitostí dvoustranných nebo vícestranných jednání a dostává se do stavu téměř nepřehlédnutelnosti.

Zbořil zmiňuje, že jsme pod dojmem svých znalostí o vrbětickém incidentu téměř přerušili styky s Ruskou federací, a najednou se ukázalo, že vztahy mezi Spolkovou republikou Německo a Ruskou federací jsou jiné, než si představují někteří malí členové Evropské unie. „Ti nakonec stejně budou poslouchat názory ministra zahraničních věcí Spolkové republiky Německo a budou hlasovat podle jeho nebo jejich přání na úrovni unijně evropské,“ dodává.

Celý rozhovor ZDE

„Představa některých našich politiků, že slovo české diplomacie bude hrát nějakou rozhodující roli nebo významnou roli v evropských diskusích, je skutečně naivní iluzí,“ pokračuje Zbořil, který si myslí, že mu nebude ani nasloucháno, a jenom zmatky, které u nás vznikly okolo naší reakce na vrbětický incident, budou mít politické důsledky, které budou zase zajímat jenom okrajově některé nudící se poslance v Evropském parlamentu. 

„Ta touha zviditelnit se, číst diplomatické fráze a porozumět jim, to je zřejmě nejen u nás na velmi nízké úrovni,“ poukázal politolog a připomněl, že i jednání Evropského parlamentu v jakési reminiscenci Čapího hnízda skončilo neslavně a nezajímá to ani moc krvelačné antibabišovce. 

„Zřejmě se budou v Evropském parlamentu tím sice zase chvíli bavit, ale evropskou politiku, ty skutečné ‚nekolektivní‘ tvůrce evropské politiky, to vůbec nezajímá,“ upozornil Zbořil závěrem.