Úvodem se Hořejší vyjádřil k tomu, s jakými pocity sleduje válku na Ukrajině. „To je ožehavá otázka. Řeknu něco, co se vám nebo někomu jinému nebude líbit. Za prvé je potřeba říct, že to vidím naprosto jednoznačně, že to, co udělalo Rusko, je naprosto neomluvitelné, neospravedlnitelné, prostě hrozné. Přepadení sousedního státu bez jakéhokoliv jasného varování. Nepřijatelné. Na druhé straně mě hrozně mrzí – mě to štve, že tohleto se vůbec nemuselo stát, protože už v posledních dvaceti letech se to začalo odvíjet... A takovým kritickým momentem bylo to, co se stalo v roce 2014 v Kyjevě, kdy došlo k tomu násilnému převratu, kdy byla svržena vláda, která pocházela z demokratických voleb, prezident, který vzešel z demokratických voleb. A od této chvíle se to začalo všechno kazit. A hrozně mě mrzí, že tenkrát, když byla tato krize v Kyjevě v roce 2014, tak ta měla být ukončena dohodou, která, jestli se dobře pamatuji, měla být podepsána 22. února v tom roce třemi ministry zahraničí evropských států – Německa, Francie, Polska, zástupcem tehdejší ukrajinské vlády a zástupcem demonstrantů, kteří tam byli... A to byla velmi dobrá dohoda,“ začal Hořejší. 

„A když to přinesli těm demonstrantům na to náměstí, tak ti ji naprosto odmítli a během krátké doby vypudili politiky, které neměli rádi, a prostě došlo k převratu. Janukovyč a mnozí další utekli pryč. A další šance byla o rok později. V roce 2015 byly takzvané minské dohody, dvě, které také dávaly možnost, jak se to má udělat, bylo to podepsáno představiteli Západu i Ruska i Ukrajiny, ale můj dojem je, že zvláště Ukrajina na tom neměla zájem. Je to trochu pochopitelné, že se domnívali – a právem se domnívali, že ta území, která se odtrhla, separatistické lidové republiky plus ten Krym, že jim patří a že nepřichází v úvahu, aby se podle těch minských dohod něco stalo takového, že by dostali nějakou vysokou autonomii tato území, a na základě toho... A pravděpodobně doufali v to, že tato území dobyjí podobným způsobem jako se několik let předtím stalo v Chorvatsku, kdy Chorvatsko vlastně se zmocnilo taky zpátky těch území, která jim předtím byla odcizena během té občanské války, kde byli většinově Srbové. Tohle všechno vedlo k tomu, co se stalo teď, 24. února,“ dodal Hořejší.

„Jak znovu zdůrazňuji, to naprosto Rusy neospravedlňuje v tom, co udělali, ale na druhé straně si musíme být vědomi i těch kořenů toho problému. Mně se zdá, že ta situace je velice podobná tomu, jako když máte dům se zahradou, vedle toho máte zlého souseda, který je psychicky labilní a zlý člověk – a on vám prostě pořád něco vytýká, že hlučíte na zahradě, že máte psa, který tam štěká, že si stavíte na zahradě něco, se mu nelíbí, a něco takového a vy říkáte: Ale já na to mám zákonný nárok, zrovna tak jako ta Ukrajina má zákonný nárok na to, aby vstoupila do NATO. A nakonec prostě že ho takto ignorujete, nechcete s ním jednat, nechcete mu ani v něčem malém ustoupit, tak nakonec jednou v noci přijde, zapálí vám barák, zahyne tam půlka vaší rodiny, bude soud, oni ho odsoudí na doživotí,“ dokončil monolog Hořejší, když jej přerušil moderátor. 

A jak vnímá Hořejší myšlenku, že by se Spojené státy pod záminkou pomoci Ukrajině snažily vést zástupnou válku proti Rusku? „Mně se zdá, že to je docela pravděpodobné. Původně to tak asi nebylo, ale když se začalo zdát, že ta ukrajinská armáda docela úspěšně vzdoruje té ruské invazi, tak se změnily plány a že skutečně tomu tak je. Opravdu se mi zdá, že v současné době – a je to nejméně šest týdnů – to vypadá, že Západ má, hlavně Spojené státy, dojem, že je šance na to, že v té válce Rusko prohraje a že to bude mít dalekosáhlé důsledky. Že to bude mít důsledky takové, že se změní režim,“ podotkl dále Hořejší, který by změnu režimu uvítal.