ParlamentníListy.cz před několika dny informovaly o hrozící malé revoluci ve vytápění. Pokud vejde v platnost připravovaná unijní legislativa, od roku 2029 by bylo prakticky nemožné na trh v EU uvést samostatný plynový kotel a pouze by se směly doprodat skladové zásoby. Místo levných plynových kotlů by v obchodech byly jen výrazně dražší hybridní systémy. 

Jak upozorňuje Zdeněk Lyčka, prezident Asociace podniků topenářské techniky, současný návrh Evropské komise je zatím pouze pracovní. Jeho současná podoba však znamená, že pokud by vstoupila v platnost, od roku 2029 by pořízení plynového kotle bylo podstatně těžší a v provozu by v podstatě mohly zůstat jen stávající kotle. Jejich zákaz se, navzdory poplašným zprávám, zatím nechystá.

„V dubnu 2023 představila Komise prozatím poslední verzi nového návrhu, který většinu odborné veřejnosti šokoval. Toto nařízení se vztahuje nejen na plynové kotle, ale také na elektrokotle, tepelná čerpadla a solární termické systémy, v nařízení souhrnně nazývané jako ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů. Pro takto sloučenou skupinu ‚ohřívačů‘ by přibližně od poloviny roku 2029 mělo platit, že jejich sezónní účinnost bude minimálně 115 %. Pro spalovací zdroje tepla je účinnost vztažena ke spalnému teplu paliva. Proto není fyzikálně možné, aby dosáhly účinnosti vyšší než 100 %! Podle nově navrhované metodiky nařízení mohou účinnosti nad 115 % dosáhnout pouze tepelná čerpadla a solární termické systémy, které využívají ke svému provozu také energii z okolního prostředí. Prosazení takového návrhu by znamenalo, že od podzimu 2029 by mohly být nově uváděny na trh v EU plynové kotle a elektrokotle pouze jako součást tzv. hybridního zdroje tepla. V kombinaci s tepelným čerpadlem nebo ve formě tzv. solárního hybridu,“ informuje server TZB-Info.cz.

Nově chystané a předschválené hybridní systémy jsou sice podle Zdeňka Lyčky skvělou alternativou pro domácnosti patřící k vyšší třídě bydlící v rodinných domech, ale nikoliv reálnou alternativou pro drtivou většinu z téměř 2 milionů domácností u nás vytápěných v současné době malými kotli na zemní plyn. Pořizovací náklady se podle Lyčky zvednou zásadním způsobem. Zatímco nový plynový kotel lze dnes pořídit za (někdy i nižší) desítky tisíc, nový hybridní systém prý bude stát v řádu mnoha stovek tisíc korun. „Již nyní výrazně roste energetická chudoba, kdy i pro mnoho domácností z dříve střední třídy jsou náklady na nákup nového plynového kotle významnou investicí pohybující se na hraně možností domácnosti,“ varuje Lyčka, který žije na povodněmi zasaženém Krnovsku, a tak může přidat čerstvou zkušenost: „Já osobně to vidím denně, když musím v zatopených rodinách řešit náhradu zatopeného kotle za nový zdroj, a mnohde je to neřešitelné dilema.“

V Česku jsou plynové kotle nainstalovány zhruba v 1,7 milionu českých domácností. To znamená, že chystané změny by se výrazným způsobem dotkly velké části české společnosti. Zdaleka ne každý si přitom výměnu podle nových pravidel bude moci dovolit. Zdeněk Lyčka proto očekává, že pokud se „nepodaří globálním oteplováním přehřáté mozky EU legislativců dostatečně rychle ochladit, a nařízení vejde v platnost“, pak dojde k tzv. „havanizaci“ plynových kotlů, tedy k tomu, že kotle budou provozovány a opravovány donekonečna, podobně, jako je tomu u amerických aut na Kubě. Ta již s původními stroji mají často společný jen vnější plášť a někdy ani ten ne.

Zeptali jsme se proto ministerstva průmyslu a obchodu, do jehož gesce tato problematika spadá, jak se MPO na tuto eventualitu připravuje a jakým způsobem by stát zmírňoval ekonomické dopady na české domácnosti.

„Váš dotaz směřuje k návrhu na revizi současně platného nařízení Komise 813/2013, které stanovuje požadavky na ekodesign teplovodních kotlů, tj. kotlů zajišťujících centrální vytápění budov. Návrh revize zveřejnila Evropská komise již v dubnu loňského roku a jak uvádíte, tak součástí návrhu bylo stanovit od 1. 9. 2029 požadavky na minimální sezónní účinnost kotlů ve výši 115 %. Takto vysoké účinnosti nemohou samostatné kotle na plynná a kapalná paliva a elektřinu dosáhnout, což by v praxi znamenalo, že by je nebylo možné jako nové výrobky uvádět na trh. Požadavky by splnila jen tepelná čerpadla (TČ) a kombinovaná zařízení, např. plynový kotel v kombinaci s TČ nebo se solárním panelem,“ potvrdil pravdivost námi zveřejněných informací odborníků David Hluštík z tiskového oddělení MPO. 

Hluštík poskytl stanovisko i k chystanému návrhu Evropské komise: „K návrhu zveřejněném v dubnu 2023 vyjádřila odmítavé stanovisko nejen ČR, ale i další členské státy. Evropská komise v reakci na tato vyjádření návrh dále neprosazuje, ale vrátila ho zpět k přepracování. Vývoj uvedeného návrhu bedlivě sledujeme a naším cílem je zajistit, aby návrh neměl negativní dopad na dostupnost různých technologií pro vytápění budov. To je důležité zejména kvůli tomu, že jak sám uvádíte, tak náhrada za vytápění plynem není v současné době v některých případech technicky nebo ekonomicky možná. Vzhledem k tomu, že původní návrh Komise není již v současné době aktuální a nemáme bohužel informace, jak bude upravený návrh vypadat, neumíme se vyjádřit k možným dopadům na sektor vytápění a české domácnosti.“

Psali jsme:

„U slušných lidí se tomu říká kolaborace.“ Vyoral zvolil ostrá slova, když jde o Fialu

EU a kotle: Neříkejte, že je chceme zakázat. Jenom je chceme nevyhnutelně vyřadit

Topení uhlím? Dřevem? Vláda „vyslala signál“. Abyste byli „rozumní“

Zákaz kotlů: Naštvaná důchodkyně a ministerstvo. Byli jsme u toho