Finsko není členskou zemí NATO a jako neutrální země svoji obranu řeší hlavně samostatně povinnou vojenskou službou, bilaterálními smlouvami, volnou spoluprací s NATO, členstvím v EU a také aktivní zahraniční politikou. Finsko a Rusko spojuje nejenom asi 1 500 km dlouhá hranice, ale také století společných dějin (1809 až 1917 bylo Finsko součástí Ruské říše- pozn. VSS) a další staletí sousedských dějin, které rozhodně nebyly hlavně ve 20. století ideální (sovětsko-finská válka, ztráta území ve prospěch SSSR, tzv. "finlandizace").

Setkání prezidenta Sauli Niinistöa a Vladimira Putina v letním sídle finských prezidentů v Kultarantě mělo svou předehru. Ke konci června se také tady v prezidentském sídle konala tradiční bezpečnostní konference. Krátce předtím finské ministerstvo zahraničí zveřejnilo novou koncepci bezpečnostní a zahraniční politiky, ve které Rusko nebylo jmenovitě uvedeno jako hrozba pro finskou bezpečnost. Konference naznačila, že Finsko a ani Švédsko zatím o vstupu do NATO neuvažují.

Švédové sice komentovali nadcházející Putinovu návštěvu Finska s tím, že Vladimir Putin není ve Švédsku vítán. Sauli Niinistö měl na podobnou kritiku odpověď v tradicích té nejlepší reálné politiky. Zaprvé vysvětlil, jak vypadá geografie Finska, a dále vysvětlil finskou pozici vůči Rusku „Oni (tj. Rusové) nám řeknou, když mají jiný názor; a to je dobře. My jistě nemáme strach jim říct, když s nimi nesouhlasíme.“ Vést dialog je podle finského prezidenta stejně důležité jako Rusku ukázat meze.

Uzavřený kruh strachu a hrozeb

Putinova návštěva ve Finsku 1. července 2016 tato Niinistöva slova o finské linii jenom potvrdila. Putin přiletěl do města Turku odpoledne a první jednání byla přerušena asi půlhodinovou tiskovou konferencí obou hlav států po šesté hodině večer. Potom se obě strany k dalšímu jednání vrátily při společné večeři.

Finský prezident předvedl slušnou ukázku diplomatického vystupování a také realistického zhodnocení situace. V úvodu hovořil o tom, že dnešní stav věcí v Evropě a také na Ukrajině se pohybuje v uzavřeném kruhu vzájemné nedůvěry. Proto jsou podle něj nutné i malinké kroky, které takovou situaci budou pomalu zlepšovat. Finsko dává přednost dialogu jako cestě k obnovení důvěry, to byl jasný vzkaz ze strany Helsinek.

V další části se prezident Finska věnoval bezpečnostní situaci v Baltském moři a v celém prostoru Pobaltí, kde znovu rozvinul svoji tezi o uzavřeném kruhu: „V zemích Pobaltí existují určité obavy nebo strach z Ruska, tam se bojí Ruska. To na jedné straně. Na druhé straně v Rusku je NATO vnímáno jako velká hrozba. A takto vzniká uzavřený kruh.“ Niinistöa pak zajímaly už konkrétní problémy: ruské přelety bez transpondérů a ekologie Baltu, kde je Rusko dlouhodobým zdrojem toxických odpadů. Obě otázky přednesl Putinovi při předešlém jednání jako problémy, které je třeba společně řešit.

Finsko, prioritní partner Ruska (který se nebojí říct ne)

Hned na začátku svého vyjádření pro tisk Putin podtrhl ruskou pozici k Finsku slovy: „Finsko považujeme za našeho prioritního partnera. Naše vztahy se skutečně opírají o trvanlivý základ přátelství a dobrého sousedství.“ To byl jasný diplomatický náznak pro finskou stranu, který nicméně neudával tón celé tiskové konferenci Putina. Na řadě byla totiž méně příznivá témata – NATO a sankce.

Ohledně přeletů bez transpondérů Putin zdůraznil názor ruské strany, že tyto přelety nejsou zdaleka jen problémem Ruska. Statisticky, podle tvrzení ruské hlavy státu, jsou letouny NATO bez transpondérů v této oblasti dvakrát více efektivní než ty ruské. Nicméně Putin přislíbil na tuto finskou iniciativu reagovat a problém konkrétně řešit na následujícím jednání Rady NATO – Rusko, která se bude konat po červencovém summitu Aliance.

Nedávno prodloužené sankce byly citlivým tématem při vystoupení obou hlav států. Putin naznačil, že Finsko jako spolehlivý člen EU nemůže udělat nic, dokud se nezmění celková situace na globálnější rovině EU – Rusko. Dodal ale ironicky s odkazem na Brexit: „Jsou i další více kardinální řešení. Ale obraťte se do Londýna, tam vám řeknou.“

Niinistö na tuto Putinovu ironii v tradicích finské linie vůči Rusku („nebojíme se říct, když nesouhlasíme“) odpověděl: „Chtěl bych jasně říci, že Finsko dodržuje kvůli své disciplinovanosti ta rozhodnutí, ty požadavky v rámcích EU. Finsko se účastnilo vypracování těch rozhodnutí, přijetí těch rozhodnutí.“ Jinými slovy, Finsko se nechápe jako pasivní hráč v evropské politice (a doplnil, že pro sankce vidí stále opodstatnění).