„Posíláme důrazný vzkaz Putinovi: Nevyhraješ!“ prohlásil na summitu NATO španělský premiér Pedro Sánchez. „Rusko je hlavní hrozba… Rusko je agresor na Ukrajině, Rusko napadlo Ukrajinu. Pro celou Evropu a NATO jde o zcela jasnou situaci,“ připojil se polský prezident Andrzej Duda.

Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga přišla Aliance s novou strategickou koncepcí na příští dekádu, která jasně odráží ruskou agresi na Ukrajině. V minulé dohodě z roku 2010 je totiž například Rusko vedeno jako strategický partner, zatímco teď podle informací serveru iDnes.cz bude vedeno jako „přímá hrozba pro bezpečnost“.

Na summitu vystoupil v online přenosu také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který opakoval požadavky Kyjeva na větší podporu. Ukrajinské síly podle něj potřebují moderní dělostřelecké systémy a systémy protiraketové a protivzdušné obrany. „Jejich poskytnutím nám pomůžete prolomit ruskou taktiku ničení měst a terorizování civilistů,“ řekl Zelenskyj.

Ten také opakovaně uvedl, že Ukrajina bojuje o bezpečnost dalších evropských států, protože Putin se prý na Ukrajině nezastaví. „Není to válka, kterou vede Rusko pouze proti Ukrajině. Je to válka o právo diktovat poměry v Evropě – o to, jaký bude budoucí světový řád,“ uvedl Zelenskyj s tím, že ukrajinské cíle se shodují s těmi aliančními. „Pomoc Ukrajině ukončit válku vítězstvím na bitevním poli – to je to, co potřebujeme my, Aliance a euroatlantická společnost,“ dodal.

K zastavení ruské agrese vyzýval také český premiér Petr Fiala.  „Musíme bránit tomu, aby Rusko pokračovalo ve své agresivní politice,“ pronesl s tím, že státy NATO jsou připraveny bránit agresivní ruské politice. „Jsme připraveni být silní. Budeme posilovat východní křídlo Aliance a prostě nedopustíme, aby ruská agresivní politika mohla slavit úspěch,“ dodal Fiala.

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Petr Fiala (@petr.fiala1964)

„Jsme silnější. Skvělá zpráva, Finsko a Švédsko jsou po dohodě s Tureckem blíž členství v NATO. Jestli Rusko chtělo slabší alianci, přepočítalo se,“ uvedla na twitteru ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Německý kancléř Olaf Scholz slíbil Ukrajině kromě humanitární a finanční pomoci rovněž další dodávky zbraní. „Budeme v tom pokračovat tak dlouho a tak intenzivně, dokud to bude potřeba, aby se Ukrajina mohla bránit,“ oznámil Scholz.

„Musíme přejít k předsunuté obraně, posílit bezpečnost pobaltského regionu, definovat Rusko jako přímou vojenskou hrozbu a nadále pomáhat Ukrajině bránit se. Je čas učinit historická rozhodnutí,“ přidal se litevský prezident Gitanas Nauseda.

Do Putina si rýpl například britský premiér Boris Johnson, který ruskému prezidentovi vzkázal, že ačkoliv nechtěl připustit zesilování východního křídla NATO a připojení dalších zemí, dosáhl pravého opaku.

Velkým úspěchem summitu NATO je dohoda Finska a Švédska s Tureckem, které by nemělo nadále blokovat možnost přijetí dvou skandinávských zemí do Aliance. To by podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova byl destabilizující krok.

„Považujeme rozšíření Severoatlantické aliance za čistě destabilizující faktor v mezinárodních vztazích. Nepřidává bezpečnost ani těm, kteří Alianci rozšiřují, ani těm, kteří se k ní připojují, ani ostatním zemím, které ji vnímají jako hrozbu,“ citovala Rjabkova agentura Interfax.