Podle soudce zpravodaje Tomáše Langáška volební senát shledal, že sporná ustanovení zákona o evropských volbách „omezují volnou, resp. svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti, rovnost hlasovacího práva všech voličů a právo na přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek". Evropský parlament navíc hraje ve fungování unie zatím méně významnou roli, než jakou hrají národní parlamenty ve fungování členských států. Proto se uzavírací klauzule nejeví tak potřebná, jako ve sněmovních volbách, kde ji už dříve Ústavní soud schválil.

Kdyby pětiprocentní uzavírací klauzule neexistovala, představoval by hranici pro vstup do europarlamentu takzvaný přirozený práh. Ten se odvíjí do volebního systému, počtu kandidujících stran a účasti ve volbách. V posledních volbách by se pohyboval kolem tří a půl procenta. Znamenalo by to mandát pro Piráty i zelené na úkor KDU-ČSL a ČSSD.

Sedmičlenný volební senát nebyl jednomyslný. Odlišné stanovisko k usnesení o přerušení řízení a předložení věci Ústavnímu soudu zaujali tři soudci: Zdeněk Kühn, Miloslav Výborný a Radan Malík. Nyní se bude návrhem zabývat plénum, tedy sbor všech současných ústavních soudců.

Nejvyšší správní soud dostal celkem 16 volebních stížností. Kromě dvou přerušených podnětů všechny odmítl, zamítl či odložil bez projednání, a to i přesto, že přinejmenším ve dvou případech zjistil chyby volební komise. Nemohly však ovlivnit volbu konkrétních kandidátů.