Na pietní akci k 55. výročí vpádu sovětských vojsk do Československa před Českým rozhlasem promluvil spolu s dalšími politiky prezident Petr Pavel. Ten přiznal, že dění ze srpna 1968 pochopil a prozřel až mnohem později.

Politické uskupení Moravané se u této příležitosti rozhodlo ocitovat část životopisu Petra Pavla, který se ještě před rokem 1989, tedy v časech komunistického panování, rozhodl popsat svůj pohled na okupaci.

„Velký vliv na mé pozdější názory mělo léto roku 1968. Tehdy byli u nás na návštěvě přátelé ze Sovětského svazu. Právě na kontrastu mezi nimi na jedné straně a protisovětskými náladami na druhé mi otec srozumitelně k věku vysvětlil podstatu situace. Bylo to účinnější než cokoli jiného a také trvalejší. A posměch ve škole ze strany spolužáků pro mou oblibu našich přátel mě v názoru tenkrát pouze utvrdil,“ uvedl Pavel, který v 80. letech minulého století vstoupil do komunistické strany.

Komentátor Petr Holec označil Pavla za „alibistickou gumu“. Prezident také uvedl, že byl v časech invaze u babičky. 1. listopadu 1968 měl oslavit teprve 8. narozeniny.

„Mně samotnému bylo v době události necelých 7 let. Když jsem se dozvěděl o invazi, byl jsem na prázdninách u babičky. Babička tehdy ráno seděla u rádia, že nás napadli Rusové,“ vzpomínal Pavel na 1968. „Tak babička, jo? To je fakt alibistická guma! A k těm Rusům dejme i Ukrajince,“ vypálil Holec.

Končící europoslanec ODS Jan Zahradil již v neděli nabídl látku k zamyšlení.

„Zítra je 55.výročí faktického počátku ‚normalizace‘. Ta zformovala generaci přizpůsobivých oportunistů – jako Babiš, Pavel, Fremr aj. – jež právě dosáhla kariérního vrcholu a střídá generaci ‚šedesátkovou‘ (Havel, Klaus, Zeman). Jsem zvědav, kým budou za 10–15 let vystřídáni oni,“ konstatoval Zahradil.

Poslanec SPD Jaroslav Foldyna byl ještě ostřejší.

„Slyšet prezidenta ČR Petra Pavla jak řeční před Českým rozhlasem je hnus! Je to odporný křivák a pokrytec!“

A také Foldyna citoval pasáž z Pavlova životopisu o sovětských přátelích. Proti této vzpomínce Jaroslav Foldyna postavil vlastní vzpomínku.

„Bylo mi tehdy 8 let, vlastně bych jen těžko mohl psát o tom, jak to bylo tíživé, jaká napjatá byla doma atmosféra. Ale ... ale můj táta byl v půl třetí ráno vzbuzen motospojkou, která pro něj přijela z kasáren tankového praporu ve Stráži pod Ralskem. On vlastně už nespal, nespali jsme nikdo. Venku rachotily pásy tanků, které se valily přes Stráž pod Ralskem. Venku stáli vojáci se samopaly. Jejich obrněný transportér svítil po oknech domů. Maminka měla strach, ne o sebe, ale o mě. Moji rodiče oba zažili válku v lágru, oba byli osvobozeni Rudou armádou, která nás teď 21. srpna 1968 okupovala. Mně bylo osm, máma brečela a tátu odvezli naši vojáci do kasáren, byla vyhlášena pohotovost.  Takhle pro mě začala okupace Československa 1968,“ prozradil Foldyna.

Pozdější vývoj ukázal, že Čechy a Slováky čeká těžká doba.

„Bohužel ta dnešní se jí začíná podobat, jako přes kopírák. I prezidenta máme člověka bez páteře .... a ti nový kádrováci, kteří mě dnes kádrují... polibte mi prdel!“ napsal Foldyna s tím, že dnešní vláda dělá jen poslušné poskoky, jen tentokrát nikoli Moskvě, ale Západu.

„Vláda poslušných poskoků plní poučení z krizového vývoje, demokracii si rozvracet nedáme. To raději korespondenční volby, nebo přes počítač, ať si tu demokracii nenecháme vzít. Vaše peníze naše radost, vzkazují důchodcům a lidem této země,“ uzavřel Foldyna.