„Pane generále, měla bych dotaz. Můžete mi logicky vysvětlit, jak je možné, že do země, kde je válka, země, do které posíláme miliardy na úkor našich občanů, v které se občas ‚záhadně ztratí‘..., mohou být vyprodaná autobusová a vlaková spojení?“ Tuhle otázku poslala panu prezidentovi Petru Pavlovi – vzděláním knihovnice – Ivana Hoedlmoserová, která má na svém facebookovém profilu českou vlajku. A tak jsme se vydali prověřit, jak to tedy je. Tak takhle…
Odjezd směr Záporoží
Jsem na Ústředním autobusovém nádraží Praha-Florenc (ÚAN Florenc). Z osmičky vyráží v devět ráno autobus Praha – Záporoží. Byla to honička, než jsem se sem dostal, protože jeden výstup na metru Florenc je v rekonstrukci. Ještě v podzemí si čtu na jednom plakátě sbírky na pomoc Ukrajině z dílny Paměti národa. Na něm se píše: „Chci znovu vidět svoji ženu. Vitalij, 36 let, Záporoží.“ A když stojím u autobusu směrem tam, tak si v duchu asi dost necitlivě říkám: „Vitaliji, tak proč za tebou žena nepřijede na prázdniny, když je to tak jednoduché.“
„Je to nebezpečné, ale chceme vyhovět zákazníkům. Když létají rakety, tak vyzveme pasažéry, aby sklonili hlavy. Když je to opravdu vážné, tak stavíme. Do města přijedeme a během chvíle zase jedeme zpět. Když se dovíme, že je situace hodně vážná, tak do Záporoží vůbec nejedeme,“ řekl ParlamentnímListům.cz jednatel společnosti Musil tour spol. s.r.o., která však má na autobusech napsáno East Express, Ruslan Kleban a dodává: „Teď máme tři dny plno, ale pak můžete jet. Nejlepší to bylo v době, když začaly letní prázdniny ve školách. To jsme měli pořád narváno. Mámy vezly děti domů, nevím.“ Osobně na Ukrajinu jet nemůžu, mám ji stále úředně zakázanou. Nicméně v Záporoží mají největší jadernou elektrárnu v Evropě v rukou Rusové a není tam moc bezpečno.
Na přepážkách Florence
V nové budově ÚAN Florenc se poptávám po možnosti cesty na Ukrajinu. „Jsou prázdniny. Vyprodáno všemi směry,“ sdělí lakonicky slečna u přepážky přepravce RegioJet. Když se podíváte na jejich stránky, tak zjistíte, že směrem na Ukrajinu je to úplně marné. Vlaky RegioJet jezdí do polského Přemyšlu, kde se přesedá z důvodu širokorozchodných kolejí na vozy Ukrajinských železnic a pak se jede až do Kyjeva.
„Jezdíme každý den, ale kam chcete,“ ptá se mě dívka u pokladny ukrajinské společnosti DMD Group. Je znuděná, česky umí pár slov, rusky také a vlastně jako bych ji obtěžoval. A to má její firma na internetu třeba recenzi od jakéhosi Sergeje, mimo jiné s tím, že: „Jejich profesionalita je působivá.“ Láry fáry. Když dívce řeknu, že chci kamkoliv na Ukrajinu, podívá se na mě jako na dementa, a uzavře debatu: „Jezdíme v šest večer do Užhorodu!“
O situaci natočila reportáž televize Nova. Na internetové platformě tn.nova.cz je umístěna reportáž z pátého července s názvem Ukrajinci zaplnili autobusová i vlaková nádraží. Do vlasti ale míří jen na dovolenou. V ní je uvedeno, že aktuálně je dnes v Česku přes 325 000 uprchlíků z Ukrajiny. „Budeme doma, ale vrátíme se sem,“ řekla jim první dotazovaná. „Musím být chvíli na Ukrajině. Nemůžu přece být pořád jen tady,“ sdělil druhý. Jízdenky na vlaky i autobusy, jak v reportáži řekla Veronika Dvorská ze spolku Iniciativa Hlavák, jsou v tuto chvíli zcela vyprodány. Podle ní bude muset zájemce o vlakový lístek na Ukrajinu čekat až do poloviny srpna. Nikdo však nemůže evidovat, kolik uprchlíků a na jak dlouho odjíždí pryč a někteří odborníci, podle Novy, se domnívají, že mohou z Česka vycestovat kvůli změnám v humanitárních dávkách.
Naštvané společnosti
Jak jsem se dozvěděl na nádrží, odjíždí z něj na Ukrajinu přes třicet autobusů denně. Staří a zavedení dopravci - zhruba čtyři společnosti - nadávají na ty nové s tím, že jezdí bez mnoha opatření, které si oni museli zařídit. Třeba zdravotní pojištění pro řidiče anebo sociální odvody. Údajně napsaly i na české ministerstvo dopravy hromadnou stížnost a nic. Prý se není ministerstvo schopné dohodnout s ukrajinským na „pravidlech hry“. Ukrajina je prý v tomto ohledu hluchá a slepá.
V jedné společnosti mi ukázali seznam řidičů. Většina s ukrajinskými jmény. A prý musí trochu vekslovat s fakty, když je vysílají na Ukrajinu. Kdyby totiž neměli řidiči „krytí“, že jsou třeba normálně knězi anebo se starají v Česku o mnohačlennou rodinu, tak by si je na Ukrajině už nechali a nepustili by je přes hranice zpátky. A to i přes fakt, že mají v české kotlině trvalý pobyt. „Ti noví si prostě založí společnost, koupí staré krámy, jezdí a vydělávají, ale na zákony kašlou,“ dozvěděl jsem se. A ještě. Před patnácti lety, podle svědectví, musel mít dopravce alespoň tříletou praxi ve vnitrostátní dopravě a pak dostal licenci na provozování mezinárodních spojů. To dnes už prý neplatí.
Pro pana prezidenta
Jak napsala dál Ivana Hoedlmoserová prezidentovi: „Mají snad vojáci obou znepřátelených stran v letních měsících dovolenou a pokračovat budou po ukončení prázdnin? Jinak si nedovedu představit, proč lidé, kteří k nám utekli před válkou, se teď dobrovolně vrací ‚na prázdniny‘ do válečné zóny. Nebo jsou v Česku dotováni ti, kteří z válečných oblastí nejsou, a proto mohou jet bez starostí navštívit své rodiny a následně se zpět vrátit pro dávky? Vy a média nás denně zásobujete množstvím zpráv z ‚ubohé a válkou zkoušené‘ Ukrajiny. Denně čtu více zpráv o válce na Ukrajině, než o dění v naší zemi. Pak mi tedy vysvětlete ty vyprodané spoje do té ‚nebohé a válkou zasažené‘ země.“
Ta paní se odpovědi nejspíš nedočká. Když ParlamentníListy.cz prezidenta Petra Pavla oslovily s žádostí o rozhovor, odvětila jeho mluvčí Markéta Řeháková takto: „Vážený pane Rychetský, děkuji za váš e-mail. Rozhovor s prezidentem republiky v příštích měsících možný kvůli extrémně plnému programu nebude. Pokud se situace změní, budu vás informovat.“
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský