„Schůzka s panem prezidentem probíhala velmi příjemně. Pan prezident je ve výborné formě. Kladl mi záludné otázky o tom, jaká je moje představa v případě, že bych se stala ministryní obrany, kam bychom měli naši armádu směřovat. Jestli bychom dávali přednost té expediční armádě nebo té teritoriální. Bavili jsme se o moderních technologiích, jako jsou drony, jako je robotika, pan prezident se samozřejmě zajímal i o akviziční proces, jakým způsobem bych viděla v některých věcech změnu, i třeba s legislativou, která dnes není vždycky nejšťastnější, protože víme, že ten akviziční proces někdy je zdlouhavý. Tři roky, čtyři roky – a že ani na tom konci někdy nedojde k tomu uzavření příslušné smlouvy,“ zmínila Černochová úvodem brífinku.

„Pan prezident se stejně jako já shodujeme v otázkách toho, že je zapotřebí znovu diskutovat o tom, jestli některé naše zahraniční operace tak, jak skončily, například jsme se bavili o Afghánistánu, tak jestli by neměly směřovat k tomu, že by ta diskuzse v rámci NATO měla o těchto záležitostech být širší, větší, že by více zemí mělo mít možnost do toho promlouvat. Pan prezident říkal, že vlastně s kritikou toho rychlého stažení, že z těch 30 zemí byl osamocen. V tom jsme se také shodli. Že ani já jsem nepovažovala to stažení za ideální. Bavili jsme se i o podpoře českého exportu, českého zbrojařského průmyslu, protože máme za to, že skutečně v naší zemi je spousta firem, které dělají vojenský materiál, jenž v těch zahraničních zemích může najít uplatnění,“ dodala Černochová, kterou podle jejích slov překvapila shoda s hlavou státu na prioritách Ministerstva obrany.

„Informovala jsem pana prezidenta o tom, že bychom chtěli udělat legislativní úpravu toho, aby vlastně tak jako dneska může Česká republika soutěžit, nebo se respektive účastnit akvizičního procesu vláda – vláda, tak aby vlastně i Česká republika mohla být tou vládou, která bude dávat garance za některé české podniky pro to, aby mohly někdy exportovat – a byla by to záruka státní. Diskutovali jsme i o věcech, které se týkají dvou procent HDP, tam jsem panu prezidentovi řekla, že to byla naposledy jeho vláda, která dvě procenta HDP dodržovala,a že ta naše vláda, vláda Petra Fialy, má tento závazek do roku 2025 ve svém programovém prohlášení a že byť chápu, že nás čekají hubené roky, že bychom na tom měli trvat, protože ty finanční prostředky, které zase budou propojeny třeba i s účastí těch českých firem, tak budou tvořit i tu ekonomiku v České republice. Budou zaměstnávat lidi, budou ti lidé tady platit daně, ty firmy tady platí daně, takže by to mohlo i z tohoto pohledu být pozitivní pro naši ekonomiku,“ zakončila Černochová.