„Peníze budeme propočítávat s nemocnicemi, ale věřím tomu, že peníze v navýšení v úhradové vyhlášky jsou,“ uvedl ministr. Odbory žádají vyšší růst platů, jejich centrála doporučuje odborářům po firmách žádat růst mezd o šest až sedm procent. Navíc 1 500 korun k tarifu znamená například u zdravotní sestry s průměrným platem 38 500 korun nárůst o necelá čtyři procenta, u lékařů ještě méně. Podle ministra rostl plat zdravotníků letos v prvním pololetí asi o 11 procent. Odbory i někteří poslanci ale argumentovali, že na tak vysoké odměny dosáhnou jen zaměstnanci státních nemocnic, v ostatních mají méně.

Letos i loni byla úhradová vyhláška, která rozděluje peníze do jednotlivých segmentů zdravotnictví, uzavřená dříve než vládní nařízení o růstu platů ve státní sféře, které se týká i zdravotníků. Navíc musely nemocnice přidat sestrám u lůžek ve směnném provozu speciální příplatek.

Kraje, které zřizují většinu regionálních nemocnic, ale argumentovaly, že vyhláška pro letošní rok jim dost peněz nedala. Ministerstvo spolu s kraji situaci analyzovalo. „Zjistili jsme, že Vysočina a Moravskoslezský kraj byly podfinancované. Žádné peníze navíc ale nedostaly,“ řekl hejtman kraje Vysočina a poslanec za ČSSD Jiří Běhounek.

Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkové je personální situace v regionech špatná. „Většina nemocnic má zavřená oddělení nebo lůžka, je nedostatek personálu,“ uvedla. Podle ní a zástupců dalších organizací sdružených v tzv. krizovém štábu proti kolapsu českého zdravotnictví by pro příští rok mělo jít do úhradové vyhlášky ještě asi osm miliard korun navíc. „Rozevírají se nůžky mezi dostupností zdravotní péče v centrech a na venkově,“ řekl Milan Kubek, prezident České lékařské komory, která je také součástí štábu.

Vyhláška pro příští rok počítá s 334 miliardami na zdravotní péči v rámci úhradové vyhlášky. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s ministrem a odbory minulý týden uvedl, že pojišťovny jsou připravené dát nad rámec vyhlášky ještě asi dalších šest miliard korun. Více než polovina celkové částky jde každoročně na akutní lůžkovou péči v nemocnicích.