Čeští nacionalisté se 17. listopadu pokusili projít Židovským městem v Praze. Úředníci pochod nezakázali, a tak proběhl v den památky odporu studentů proti nacistické okupaci.

„Kolem páté hodiny jsme s přáteli doběhli k Mánesovu mostu. Asi dvacet jedinců dřepělo uprostřed silnice. Chtěli zablokovat pochod krajní pravice mířící k synagogám. … Policisté právě vyrvávali blokující z usazených řad a násilím je tahali ze silnice. Přidřepl jsem k nim a během vteřiny se na mě sesypali těžkooděnci. Načasování jsem zkrátka úplně nezvládl. Práskli mi hlavou o zem, rupnul mi ret a už mnou smýkali k dodávce. Tvář na bok auta, nohy od sebe,“ tak popsal Senft své zadržení.

Celý text je ZDE

Později jej kdosi poučil, že policisté jen „plnili své povinnosti“. „Jenže blokující zas plnili ty své. Byl umožněn průvod, který – nejen – na symbolické a jazykové rovině útočí na skupinu spoluobčanů,“ píše Senft a pokračuje: „Já byl zas ve skupině, která ten náckovský vandr ztěžovala. Ideál je ideál. Formálními pravidly se totiž zaštítila akce, která v demokratické společnosti z principu nemá místo.“

Podle Senfta nejsou zákony dokonalé „a jejich dodržení automaticky neznačí nějakou slušnost“. „Nedává smysl uctivě respektovat práva nácků na shromáždění, notabene 17. listopadu. Někdy je přestupek nejlepší způsob, jak být zodpovědný,“ tvrdí Senft.

A dodává: „Občanská neposlušnost dorážející na nedostatečná pravidla společnosti – to je nejspíš adekvátní způsob, jak slavit 17. listopad. Už by se z toho konečně mohla stát tradice.“