Od vojenského převratu v Nigeru dne 26. července se v hlavním městě Niamey konaly demonstrace, jichž se účastnily stovky lidí oslavujících režim samozvaného vůdce země Abdourahmane Tchianiho a nadávali na „imperialistickou Francii“ a ECOWAS.

Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) odsoudilo tento puč a zavedlo proti Nigeru řadu sankcí včetně bezletové zóny a uzavření hranic, sousední země Nigérie přerušila své dodávky elektřiny do Nigeru. ECOWAS dal armádě Nigeru tento týden ultimátum, aby do 6. srpna obnovila vládu svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. Pokud tak neučiní, hrozí ze strany ECOWAS vojenský zásah.

„Chceme, aby diplomacie fungovala, a chceme, aby vedoucí představitelé junty v Nigeru dostali jasný vzkaz, že jim dáváme všechny možnosti, aby zvrátili to, co udělali," sdělil Abdel-Fatau Musah, komisař bloku pro politické záležitosti, mír a bezpečnost.

Mluvčí ECOWAS sdělil novinářům, že náčelníci obrany z bloku vypracovali „všechny prvky, které půjdou do eventuální intervence… včetně potřebných zdrojů a kdy a jak budou síly nasazeny“.

Nigérie se ve čtvrtek pokusila o diplomatické řešení konfliktu, když vyslala k vyjednávání s pučisty delegaci, kterou vedl bývalý vojenský vůdce Abdulsalamim Abubakarem. Abdourahmane Tchiani však setkání odmítl. Prezident Nigérie Bola Tinubu proto v pátek požádal o schválení zásahu.

Vedoucí pracovník afrického programu Centra pro strategická a mezinárodní studia Cameron Hudson řekl pro Aljazeera, že vojenský zásah může mít „katastrofální následky“. „Jediná pozitivní věc, kterou můžeme o tomto převratu zatím říci, je, že nedošlo k žádnému násilí. Myslím, že bychom měli v Nigeru zachovat mír v zájmu lidí, a intervenční síly vedené Nigérií vytvářejí velkou pravděpodobnost, že možná vypukne nekontrolovatelné násilí, a to mi nepřipadá jako pozitivní výsledek pro nikoho,“ uvedl Hudson.

Experti se rovněž obávají, že konflikt v Nigeru by mohl prospět ozbrojeným organizacím jako je al-Káida nebo ISIL. Konflikt by byl navíc jistě nákladný. Analytik senegalského Institutu bezpečnostních studií uvedl že peníze, které by měly větší využití, kdyby směřovaly do bydlení, zdravotnictví a vzdělávání, nyní budou směřovat na válku. „Každá ze zemí ECOWAS má již nyní vnitřní operace, které řeší, a důsledkem toho je, že armády v jednotlivých zemích budou přetížené, pokud budou poskytovat vojenské příspěvky. Peníze, které by měly směřovat na bydlení, zdravotnictví a vzdělávání, budou směřovat na válku – za jakou cenu?“ uvažoval analytik.

Převrat v Nigeru je po Mali, Guineji, Burkině Faso a Čadu pátou zemí v Africe od roku 2020, jejíž vláda byla svržena pomocí vojenského převratu, přičemž v samotném Nigeru se jedná o pátý vojenský převrat od získání nezávislosti v roce 1960. Bazoumovo vstoupení do prezidentského úřadu v roce 2021 bylo prvním demokratickým předáním moci v zemi.