Cenová hladina v březnu vzrostla meziročně o 15 %, což znamenalo zpomalení inflace oproti únoru, přesto však – i přes zvolnění jádrové inflace a postupné slábnutí růstu zahraničních průmyslových cen a útlum spotřeby českých domácností – rostly výrazně zejména ceny potravin a nápojů, a to až o 17,7 %.
Přestože se stále čeká na data vývoje inflace za duben, dá se podle cen v obchodech očekávat, že kolonka vyjadřující meziroční růst či pokles cen potravin české spotřebitele příliš nepotěší ani tentokrát – a to i přestože většina důvodů, kterými se obchodníci oháněli při zdražování, již dávno padla a zatímco ceny potravin v obchodech rostly, ceny pohonných hmot v březnu poklesly meziročně až o 17,6 %.
Pokles cen paliv pokračoval i v uplynulých dnech a podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) bylo namístě, aby se vše promítlo i do cen v obchodech. „Nafta 28,90 Kč. Tak doufám, že se to projeví i na snížených cenách zboží a celkové inflaci. Nebo se zas budou obchodníci vymlouvat na něco jiného?“ poznačil s tím, že „ani ty vysoké ceny energií už nezabírají, protože ceny elektřiny klesly“.
I Benzina ?? pic.twitter.com/QyCvVVnYR4
— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) May 7, 2023
„Současná inflace v České republice je zčásti umělá,“ doplnil poté, co mu jeden z komentujících na twitteru odepsal, že si „právě zdůvodnil“, že je u nás hlavní část růstu cen tvořena poptávkovou inflací.
Současná inflace v České republice je z časti umělá
— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) May 7, 2023
Podle ekonoma Lukáše Kovandy by se dala aktuální výrazná část inflace označit za inflaci „ziskovou“, jak největší švýcarská banka UBS označuje inflaci, která „pramení z nárůstu marží a zisků firem na úkor zákazníků a spotřebitelů“.
„V Česku je od počátku ruské invaze na Ukrajinu zvláště silný narativ, tedy jakýsi ‚příběh zdůvodňující zdražování‘, vycházející z dění právě na Ukrajině a souvisejícího růst cen třeba energií nebo i potravin. Například obchodní řetězce nebo potravináři jím mohou zdůvodňovat své zdražování ještě nad rámec objektivně navýšených nákladů, třeba těch v podobě dražšího plynu. Český zákazník takový narativ v uplynulých měsících zkrátka akceptoval ochotněji než jinde v EU, a nejen v případě plynu či cukru,“ vysvětluje, co stojí za cenami v obchodech, ekonom Lukáš Kovanda ve svém komentáři pro server Newstream.cz ke zdražení cukru. Právě ten totiž v Česku zdražil letos v březnu nejvíce v zemích EU, meziročně o 98 %.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak